Přestože průměrný plat na Chrudimsku přesahuje sedmnáct tisíc korun, většině z Prosečských se o těchto penězích může jen zdát. „Zaměstnavatelé u nás nevyplácejí vysoké částky, lidé berou deset, jedenáct tisíc korun hrubého. Proto nyní mnozí raději dojíždějí do Vysokého Mýta. Když se v Karose zaučí, mohou si vydělat třeba osmnáct tisíc, což už je pořádný rozdíl,“ říká starosta Proseče Martin Novák.

Ceny o třetinu vyšší

V městečku u Toulovcových Maštalí si podle jeho slov lidé finančně „vyskakovat“ rozhodně nemohou, spousta nekvalifikovaných pracovníků pobírá minimální mzdu. Protože na tom nejsou finančně dobře, nemohou si dovolit využívat v běžné míře služeb.

Muži si rozmyslí návštěvu hostince, ženy nemohou docházet do kadeřnictví a kosmetiky tak často, jak by chtěly. Tato skutečnost se potom logicky odráží v podnikatelské sféře – živnostníci v Proseči o sobě rovněž nemohou tvrdit, že jsou „za vodou“.

Jakoby nestačily nízké mzdy, v životní úrovni lidí z Prosečska se odráží i vysoké ceny potravin. „Není u nás žádná diskontní prodejna, super nebo hypermarket, takže ceny jsou u nás určitě o třetinu vyšší, než ve větších městech,“ zdůrazňuje Martin Novák.

INFOGRAFIKA: Průměrná mzda

Kdo může, odchází za prací do jiných míst republiky anebo do zahraničí. Smutné na tom je, že se migrace pracovníků týká zejména mladých lidí se vzděláním. Zejména vysokoškolské profese nemají na Prosečsku šanci se uplatnit. Jediné místo, kde by mohli pracovat, je ve škole.

Shánění dobře placeného zaměstnání se týká i pracovníků ve službách. V současné době jedna z prosečských restaurací hledá číšníka, kterému podle inzerátu může nabídnout mzdu nepřekračující osm tisíc korun měsíčně.

Tyto peníze přitom zkušený a šikovný pracovník v pohostinství může vydělat ve větším městě třeba i v trojnásobném objemu.