Podle odborníků v tomto případě hrají významnou roli dva faktory: strach o práci v důsledku ekonomické krize a nevýhodné nemocenské a ošetřovatelské dávky.

„Zaměstnavatelé potvrzují, že oproti předchozím letům zaznamenávají menší počet případů, kdy si lidé nechávají od lékaře napsat neschopenku. A to dokonce i v případě, že jsou nemocné jejich děti. Pokud je to jen trochu možné, lidé do práce chodit nepřestávají,“ potvrzuje specialista na krizové řízení firem Tomáš Zdechovský a dodává, že si lidé raději vyberou volnou dovolenou, při níž pobírají peníze za celou dobu jejího trvání.

V hlavní roli propouštění a nemocenská

Při onemocnění totiž lidé nepobírají první tři dny vůbec nic a přicházejí tak o značnou část peněz a o mnohdy také o většinu měsíčních prémií. V případě týdenní nemoci včetně víkendu dostane podle zákona zaměstnanec plat ve výši šedesáti procent pouze za dva pracovní dny. V kombinaci se strachem ze ztráty zaměstnání si proto velká část zaměstnanců naordinuje samoléčbu a chodí dál do práce.

„Velkou roli hraje chystané propouštění tuzemských firem v prvních měsících příštího roku, které ohlásili snížení pracovních míst a zredukování podnikatelské činnosti. Dost často proto slyšíme, že si lidé nemůžou dovolit být nemocní, aby nedali zaměstnavateli záminku k propuštění,“ vysvětluje Zdechovský.

Při propouštění totiž vedle pracovního poměru a jeho délky, rozhoduje také spolehlivost a absence pracovníků.