„Vypuštění seznamu je důsledkem našeho soustavného tlaku proti megalomanským záměrům povodí,“ uvádí Jan Beránek z iniciativy „Stop přehradě“. Podle Beránka mají zájem na stavbě především zástupci betonové lobby, pro které by stavby nových hrází znamenaly finančně velmi zajímavé projekty.

Závazné určení lokalit by přineslo na Chrudimsko zvýšenou ochranu některých území před dalšími zásahy člověka. „To by znamenalo, že obce by se nemohly dále rozvíjet podle svých představ. V zakonzervovaných územích by bylo nutné stále počítat s tím, že oblast může být v budoucnosti zaplavena,“ dodává Beránek.

Taková ochrana území by se týkala například katastrálního území Běstviny nebo Bojanova. Mezi nejčastějšími argumenty pro vznik nových přehrad patří kromě ochrany před povodňovými škodami zejména zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody. Zrovna Chrudimsko přitom ale patří k regionům, kde je vody dostatek.

To potvrzuje i náměstek Petr Kavalír z Vodárenské společnosti Chrudim. Tato firma zásobuje pitnou vodou převážnou část měst a obcí bývalého okresu Chrudim a šest obcí bezprostředně sousedících s hranicemi okresu. Právě přehrady na Chrudimce patří v současnosti k nejvýznamnějším vodním zdrojům této společnosti.

„Vodu odebíráme z Hamerské přehrady, z přehrady v Seči i z nádrže v Křižanovicích. Chrudimsko patří k velmi dobře zajištěným oblastem,“ vysvětluje odborník. Podle jeho slov je kapacita stávajících zdrojů využita asi ze čtyřiceti procent. „Vody je tu dostatek i v dobách největšího sucha. Právě teď máme asi 300 tisíc krychlových metrů nad plán v Hamerské přehradě. V záloze je i kapacita pramene v Podlažicích. Ten může dodat do vodovodní sítě každou vteřinu šedesát až osmdesát litrů vody s velmi dobrými parametry,“ dodává Kavalír.

Ne všude jsou lidé v současnosti napojeni na veřejné vodovody. Ve studnách se problém s nedostatkem vody čas od času objevit může. Po dobudování patřičných sítí jsou ale vodaři na Chrudimsku schopni zajistit vodu s rezervou i v budoucnosti každému odběrateli.