Existence příspěvku zaměstnavatele přitom bývá zejména u mladých lidí významným motivem k tomu, aby se vůbec do systému penzijního připojištění zapojili. Dlouhodobá vázací doba totiž řadu lidí od penzijního připojištění odradí.

Příspěvek funguje

Na druhou stranu pokud by lidé žádným jiným způsobem na důchod nespořili, měli by využít alespoň penzijní připojištění. Ukládat 500 korun měsíčně je sice málo, je ale lepší mít alespoň něco nastřádáno než vůbec nic. Velmi jednoduché je rozhodování v případě, kdy bude příspěvky klientovi platit jeho zaměstnavatel.

Je řada firem, které svým zaměstnancům v rámci benefitů nabízejí také penzijní připojištění – příspěvky za své pracovníky platí samy. Zkušenosti společností, které penzijní připojištění zařadily do svých benefičních programů, jsou pozitivní.

Personalisté poukazují na zlepšení vztahů zaměstnanců k firmám a tím i na zvyšování jejich výkonnosti. Pozitivně působí tento prvek i na stabilizaci pracovních kolektivů.

Výhodou pro firmy u penzijního připojištění je také možnost stanovit různou výši příspěvků a rozlišovat ji mezi zaměstnanci podle funkčního postavení, různých úrovní kvalifikace nebo délky zaměstnání u firmy.

Limit příspěvku

Příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění je osvobozen od daně z příjmu. Nyní ale platí trochu jiné podmínky, než tomu bylo v minulých letech.

Zatímco dříve mohly firmy v rámci daňového osvobození přispívat svých pracovníkům 12 tisíc korun na penzijní připojištění a 12 tisíc korun na soukromé životní pojištění, nová právní úprava už stanovuje jeden limit a to 24 tisíc korun.

A je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží. Nově tak může zaměstnanci zaplatit třeba celých 24 tisíc jen na penzijní připojištění nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění, či opět tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Samozřejmě že zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům přispívat i více než 24 tisíc korun.

To, co ale převyšuje tuto hranici, však není osvobozené od daní. Tyto nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění.

Platby nad 24 tisíc korun se posuzují jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Ten musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny.

(neb)