„Podali jsme žádost o dotací na Fond životního prostředí. Loni jsme nebyli úspěšní, a tak jsme celý projekt upravili a obrousili, aby splňoval nové dotační podmínky," řekl starosta Svratouchu Jiří Socha.

Projekt počítá s výší dotace šest milionů korun, které činí 70% nákladů na stavbu kompostárny. Zbytek by doplatila obec. V případě, že dotace bude v březnu schválená, do roka podle starosty stavbu dokončí.

Recyklační kruh

Tento projekt však není žádnou novinkou. Jak starosta připustil, uvažuje se o něm už od roku 2009, kdy v blízkosti obce postavili čistírnu odpadních vod. Jiří Socha v kompostárně vidí velké a praktické využití.

„Budeme se snažit odebírat od lidí biologický odpad a použijeme i to, co například zbude po těžbě dřeva v lese. Zároveň by tam ale měly přijít zahuštěné kaly z čistírny odpadních vod," uvedl Jiří Socha a hned zmínil i hlavní důvod: „Tím by se nám snížily náklady na provoz čističky, protože po elektřině je zbavení se kalů ta nejnákladnější položka provozu," konstatoval starosta.

Tato recyklace však vzbuzuje i obavy. Například Alena Vařejková z Ekocentra Paleta by se podobného kompostu obávala: „Mohl by být kontaminovaný třeba těžkými kovy, tam bych už byla opatrná."

Jiří Socha však uklidňuje: „Podle laboratorních rozborů by kaly měly mít takové parametry, které nejsou škodlivé, a proto by mohly být pro kompost využívané. Doufáme tedy, že budeme mít všechno v pořádku a kompost budeme moci dávat kamkoliv, aniž bychom nějak ohrozili životní prostředí," dodal Jiří Socha.

Kompost by se měl používat na pozemcích obce i na rekultivace skládek.

Málo podobných

Velkých kompostáren na Chrudimsku není mnoho. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Mezi největší patří kompostárna při skládce odpadu v Nasavrkách a v Hlinsku.

V druhé jmenované produkují zhruba 200 tun kompostu ročně a používají ji podle jejího vedoucího Romana Peška na rekultivaci skládky.

LUKÁŠ VANÍČEK