Nová struktura definuje tři oblasti řízení: Marketing, Sales a Supply Chain Management, která každá bude vedena svým ředitelem. Oblasti Finance a Administrativa budou řízeny přímo generálním ředitelem.

V rámci změn odešli ze společnosti: Jaromír Jaroš, obchodní ředitel, Jan Šíd, finanční ředitel, Martin Jelínek, provozní ředitel a několik dalších pracovníků z oblasti marketingu, obchodu a administrativy.

ETA oznámila, že najala Ondřeje Krkošku do funkce ředitele Supply Chain Management. „Pan Krkoška přináší do společnosti bohaté zkušenosti z působení v pražské pobočce mezinárodní společnosti Groupe SEB, vedoucí firmy v oblasti malých domácích spotřebičů, a Datart, předního mezinárodního řetězce specializovaných elektroobchodů,“ píše ve zprávě autor textu Ondřej Micka.

Tomáš Fencl, předseda představenstva a generální ředitel, ke změnám uvedl: “Pro úspěšný rozvoj tradiční české značky ETA bylo nezbytné zefektivnit a zjednodušit organizaci a vedení společnosti, včetně vrcholového managementu. S novou organizační strukturou bude ETA lépe schopna reagovat na měnící se potřeby zákazníků a podmínky na trhu. Chceme se také více soustředit na výzkum a vývoj nových produktů včetně řízení kvality a designu. S tím souvisí i nedávné zintenzivnění spolupráce s designerem Zdeňkem Veverkou, který již se značkou ETA dříve spolupracoval a stojí za řadou úspěšných projektů.”

Na webu Chrudimského deníku se rozpoutala o momentální situaci ve společnosti ETA velká diskuze. Vybrali jsme jeden příspěvek. „To, že ETA dosud existuje je zázrak, neboť to, že přežila do dnešní doby, je neskutečné. Všechny firmy, které prošly kupónovou privatizací a následným rabováním, dávno zanikly. ETA prostě musela být evropská firma se vším všudy. Uvedu několik příkladů – Transporta Chrudim, Kara Hlinsko, Fruta Chrast, Elite Chrudim. Všechny už dávno padly. Je vidět, že hlinečtí lidé zvyklí na trvalou dřinu to táhli, dokud to šlo. Kdyby tuto firmu koupil průmyslový investor, který by firmu rozvíjel, mohlo to být zlaté vejce. Finanční investoři fungují tak, že přijdou, rozprodají budovy, značky – prostě se napakujou a výroba a lidé, kteří v ní pracují je vůbec nezajímají,“ píše diskutující Radek.