Zemědělská politika Evropské unie je ve svém návrhu nejštědřejší k farmám s malými výměrami půdy, s rostoucím počtem hektarů podpora postupně klesá. Právě u nás se ale hospodaří na rozlohách v průměru desetkrát vyšších, což si uvědomuje i ministr Gandalovič. „V živočišné výrobě jsou na tom nejhůř ti, kteří nehospodaří na vlastní půdě a veškeré obilí nakupují. Takových producentů je z historických důvodů více než polovina,“ uvádí Emil Janko, ekonom chrudimské zemědělské společnosti Vema. „Oproti loňskému roku stoupla cena krmné směsi o dvě koruny za kilogram. Výkupní cena jednoho kilogramu živých prasat přitom klesla z 35 na 28 korun. Na kilogram přírůstku potřebují i ty nejlepší podniky kolem tří kilogramů krmiva. Ztráta tak činí proti loňsku 13 korun na kilogram,“ vypočítává Janko. Chrudimská Vema vyprodukuje každoročně více než 25 tisíc prasat. Společnost je schopná podle svého ekonoma nějaký čas ekonomicky přežít. „Menší podniky může situace zničit. Nebo opustí produkci vepřového a začnou se věnovat pouze rostlinné výrobě,“ uzavírá Janko. Současné situace využívá zahraniční konkurence, která nahrazuje dodávky masa od zdejších producentů. V západní Evropě jsou totiž dotovány i takové služby, jako je například mytí dobytka před porážkou nebo doprava prasat na jatka.

O vyjádření jsme požádali také Zdeňka Kučeru, ředitele společnosti Oseva Agri, kterému se však o současné situaci firmy hovořit nechtělo. „Nezlobte se, nic k tomu říkat nebudu, no comment,“ zněla lakonická odpověď. Zootechnik chrudimské firmy Jiří Novotný jen potvrzuje zprávu, že Oseva Agri s produkcí vepřového končí. Firma se nadále bude věnovat proudukci mléka, dominantní místo v jejím výrobním programu bude nadále zaujímat produkce osiv.

I když cena vepřového v živé váze klesá, zákazníci se na pultech obchodů s nižšími cenami nesetkávají. Na to poukazuje Václav Kroutil, ředitel Regionální agrární komory Pardubického kraje. „Je to jeden z problémů, které nás trápí, a se kterým nám ministr zemědělství kdysi slíbil pomoci. Nemyslím, že je v pořádku situace, kdy musí zemědělec vyprodukovat a prodat deset kilogramů brambor, aby si za utržené peníze koupil jeden kilogram v hypermarketu,“ vysvětluje Kroutil.

Příkladem může být právě i cena vepřového. Výkupní cena masa v živé váze se letos snížila o devět procent, v obchodech ale došlo k pětiprocentnímu zdražení. Podle Kroutila platí rovnice: zemědělci zdraží o haléře nebo desetihaléře, obchod si ale najde dost důvodů ke zdražení o celé koruny. „Zvýšení cen se ale nakonec přičte zemědělcům,“ uzavírá Václav Kroutil.