Pomohlo i Norské království

Třiadvacet milionů korun, tolik si vyžádala právě dokončená etapa rekonstrukce chroustovického zámku. Zhruba 17,5 milionu z této sumy připlynulo z grantu Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Pardubický kraj přispěl částkou 5,5 milionu korun. V objektu už léta sídlí Odborné učiliště a Praktická škola v Chroustovicích patřící do sítě speciálních škol v České republice.

Že se peníze nikam nezakutálely, to je vidět na první pohled. Byly zrekonstruovány komunikace, obnovy se dočkala i trojice kamenných mostků přes vodní náhon, které figurovaly na seznamu nejohroženějších nemovitých památek České republiky. Z velké části byla také dokončena obnova střešních plášťů v areálu zámku. Řemeslníci nastoupili na stavbu v září loňského roku a dílo předali o prázdninách.

„Zámecká zahrada bude zpřístupněna široké veřejnosti, která si vychutná atmosféru zámku s přilehlou zahradou,“ uvedl projektový manažer Vladimír Římánek z odboru strategického rozvoje Pardubického kraje.

Pondělnímu setkání nad hotovým dílem byl kromě hejtmana Radko Martínka a dalších vzácných hostů přítomen i velvyslanec Norského království Jens Eikaas.

Slavnostní pocity z prezentace dobře odvedené práce ale kalí obvinění, že při obnově zámku nebylo všechno tak, jek velí předpisy a hygienické normy.

Se svými výhradami otevřeně vystupuje chroustovický pedagog Miroslav Werlik. Tomu se nelíbí, že tuny poškozené eternitové střešní krytiny s obsahem azbestu se při rekonstrukci prostě jen házely na zem. „Azbest je prokazatelně karcinogenní a děti byly při práci zbytečně vystaveny jeho působení,“ říká Werlik.

Karcinogenní azbestový prach

Učitel Miroslav Werlik z chroustovické speciální a praktické školy je zároveň předsedou zdejších zaměstnaneckých odborů. O lajdáckou likvidaci eternitu ze střechy se tak zajímal nejen kvůli možnému ohrožení zdraví stovek dětí, ale také kvůli zdraví svých dospělých spolupracovníků.

„Přestože zřejmě došlo v průběhu realizace k velmi závažným pochybením v dodržování zákonů v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem, nikdo se s odbory nebavil. Výhrady zůstaly bez jakéhokoliv zájmu krajských orgánů, které nereagovaly ani na připomínky ze strany zaměstnanců. Taková ignorace problému ze strany vedení školy a krajských úředníků se mi vůbec nelíbí,“ říká Werlik, který se prý snažil na problém upozornit i samotné stavební dělníky. Podle něj s nimi ale nebyla valná řeč, vždyť mnozí z nich prý neuměli ani dostatečně česky.

„Krytina se měla ze střechy snímat v nějakých obalech. Tak, aby se zabránilo rozvíření vláken do ovzduší. Mně ale bylo řečeno, že jen zbytečně do všeho šťourám a firmy pak prý u nás nechtějí pracovat. Jenže pokud se prokáže, že se nepostupovalo správně, hrozí i případné vrácení dotací.“

Učitel neváhal, a postup likvidace krytiny zachytil i na sérii fotografií a videonahrávek, které má k dispozici i redakce Chrudimského deníku.

Ředitel školy Jaroslav Bálek nepopírá, že je o problému s likvidací krytiny informován. Podle jeho slov se ale do vyšetření případu nedá o porušení zákona hovořit. „Podnět se nyní prošetřuje kompetentními orgány životního prostředí i ministerstva financí. O výsledku šetření jsme následně připraveni veřejnost informovat,“ uvedl Bálek.