Dodavatelé plynu, elektřiny či tepla pochopitelně nic takového nechtějí potvrdit. Odvolávají se na státní Energetický regulační úřad, který o možném zdražování rozhodne až v průběhu října.

„Na spekulace je brzy, minimálně do konce roku s cenami hýbat nebudeme," zní unisono od východočeských energetiků, z plynáren i tepláren.

Signály jsou však jasné. Teplárny budou muset zdražit kvůli nakupování emisních povolenek a zvýšení dalších poplatků za znečištění ovzduší. Teplo také zdraží plánovaná vyšší DPH a zřejmě se zvýší také ceny uhlí. Domácnostem tak vzrostou náklady za teplo až o stovky korun za rok.

U elektřiny je naproti tomu předpokládané zdražování poněkud paradoxní: světová cena elektřiny totiž klesá. Jenže my budeme pykat za štědré dotace státu solárním elektrárnám. Elektřina tak podle propočtů expertů podraží zhruba o tři procenta.

Metrák hnědého uhlí zatím vychází za podobné ceny jako vloni, stojí 250 až 300 korun. Německé brikety, o které je taktéž značný zájem, stojí 450 korun za stejné množství.

„Palivové dřevo však vyjde na jeden až dva tisíce korun za metr. Dřevo za poslední dva roky podražilo nejvíc," řekl Miloš Kysela z maloobchodu s palivy na Pardubicku.

To, jak se budou ceny energií hýbat, teď nejvíc záleží na změně DPH, kvůli které se rozhádali poslanci. Ve hře jsou totiž dvě základní varianty snížení z 20 procent na 17,5 nebo naopak růst na 21 procent.