Letošní sklizeň obilí se za tou loňskou opožďuje na Chrudimsku asi o sedm až deset dní. Na vině je současné ochlazení doprovázené střídavými dešti. „Zemědělci znatelněji nepokročili se sklizní ani v minulém týdnu. Jako první přišly na řadu ozimé ječmeny. Dozrávání obilí se ale zpozdilo, kvůli počasí pokleslo i tempo sklizňových prací,“ uvádí Václav Kroutil, ředitel Regionální agrární komory Pardubického kraje.

Následky bouře

Na přesná čísla si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Už teď je ale jasné, že výnosy některých plodin poznamenala větrná smršť z 25. června. „Postiženy byly hlavně porosty obilovin a řepky. Tady jsme zvyklí na výnosy kolem pěti tun z hektaru, na Chrudimsku jsme letos mohli očekávat výnos ještě o tunu vyšší. V okolí Smrkového týnce i v dalších postižených oblastech to ale zatím vypadá na sklizeň jen 2,9 tuny.

Spousta obilí je také polehlá, což dále ovlivňuje sklizňové práce i výnos,“ doplňuje Kroutil. Úrodu může nepříznivě ovlivnit i silné krupobití, které dokáže vymlátit zrno rovnou ve zralých obilných lánech. Podobná kalamita se zatím Chrudimsku vyhnula. Na rozdíl od části sousedního pardubického okresu. „Prudké krupobití tu v okolí Kunětické hory sklidilo za zemědělce až 80 procent úrody,“ upřesňuje Kroutil.

Nadvláda pšenice

Zpoždění sklizňových prací se týká i řepky olejky. Oblíbenou plodinou je letos na Chrudimsku oseto více než 7000 hektarů. Skladba zemědělských plodin se na Chrudimsku mírně přesouvá ve prospěch obilovin a řepky. Ubývá okopanin, a to zejména cukrovky. Zemědělci ztratili možnost dodávek do zaniklého hrochovotýneckého cukrovaru. Ubývají však i plochy brambor. Mezi obilninami dominuje ozimá pšenice, kterou rolníci oseli přibližně na jedenácti a půl tisících hektarech. Jarní ječmen se pěstuje na téměř čtyřech tisících hektarů. Za zmínku stojí i 1500 hektarů polí s ozimým ječmenem. Ostatní obiloviny se pěstují už jen na stovkách hektarů. Setkáme se i se specialitami, jakou je třeba sklizeň námelového žita pro medicínské účely.

Kdeže jsou ty časy, kdy v rostlinné a živočišné výrobě pracovala i v našem okrese více než jedna desetina obyvatelstva! Současní čeští zemědělci by s takto nízkou produktivitou práce neuspěli.

Podle informací Václava Kroutila, ředitele Regionální agrární komory Pardubického kraje, jsou teď na Chrudimsku zaměstnáni v zemědělské prvovýrobě jen čtyři ze sta zaměstnanců. Celostátní průměr se přitom pohybuje okolo pěti procent, avšak v sousedním svitavském okrese je to šest až sedm procent. „Produktivita práce rapidně stoupla s nástupem nejmodernější techniky, kterou teď i zemědělci mají běžně k dispozici. Podíl pracovníků zaměstnaných v oboru je plně srovnatelný s podmínkami ve vyspělé části Evropy, nezadá si ani ve srovnání s výsledky Ameriky,“ vysvětluje Kroutil.

Chlévy netáhnou

Obor nenabízí ani mnoho pracovních míst. „Občas zaznamenáme požadavek na pracovníky v živočišné výrobě. Jako ošetřovatelé se hlásí především zahraniční dělníci, kteří využívají i nabídky bydlení,“ uvádí Miroslav Panák z chrudimského úřadu práce. Zájemce odrazuje neobvyklá pracovní doba, lidem bez práce vadí i složité dojíždění. Hospodaření tak stále přechází především z generace na generaci.