Vzít zápalky a stařinu vypálit je jednodušší a méně namáhavé než poctivě hráběmi celou plochu zbavit starého porostu. Pomáhá k tomu i přežívající názor, že popel z vypáleného trávníku je dobrým hnojivem přispívajícím k lepšímu růstu nového porostu.

Konečně, koho by napadlo, že tato „metoda“ zahradnické práce může vést k nejtragičtějším koncům. Podívejme se blíže, k čemu vede vypalování staré trávy ve skutečnosti. Oheň sice starý porost opravdu zničí, jenže s ním odumírají kořínky nového a přežívá jen odolný plevel. Ohroženy jsou keře i mladé stromky, u nichž poškození podkorové vrstvy má za následek konec růstu a uhynutí. Pro život v přírodě má nesmírný význam i biologická rovnováha mezi různými druhy hmyzu a drobné zvěře. Jestliže sáhneme k vypalování trávy, narušíme tuto rovnováhu natolik, že trvá řadu let, než se vrátí do původního stavu. Mezitím může dojít k přemnožení škůdců, kteří by v normálních podmínkách nikdy neměli podmínky k překročení obvyklého množství. Ani zajíci, pernatá zvěř a jejich mláďata si nezaslouží smrt v plamenech, zvláště, když jejich počty díky měnícím se přírodním podmínkám rok od roku klesají. A domněnka, že popel dobře zahradu pohnojí, také neobstojí. Jednak zdaleka neobsahuje ty látky, které trávník skutečně potřebuje, jednak spáleným kořínkům nepomůže ani to nejzázračnější hnojivo na světě.

Pálení staré trávy i ostatních porostů v souvislých plochách je zákonem o požární ochraně zakázáno. Hrozí nebezpečí přenesení požáru na jiný objekt nebo plochu podobnou té spalované, a to po povrchu suché vegetace, zanesením ohně větrem nebo i konvektivními proudy horkých spalin s jiskrami a v neposlední řadě přenesením ohně v podloží. Poslední nebezpečí je aktuální zvláště v lesích nebo na plochách, kde je silnější vrstva lesní hrabanky. Takový oheň může „doputovat“ na vzdálenost desítek metrů a objevit se i po několika dnech. Jsou známé případy, např. vzplanutí lesa po dvou týdnech ve vzdálenosti až sedmdesáti metrů od původního místa pálení. Bohužel jsou každoročně zaznamenávány i případy udušení lidí v kouři a v neposlední řadě i uhoření při nezvládnutém, původně jen malém kousku vypalované plochy.
Jak již bylo řečeno, na vypalování trávy pamatuje zákon o požární ochraně. V případě obecného ohrožení nastupuje i trestní zákon a někdy i tresty odnětí svobody.

(vh)