To ovšem neznamená, že osobnost, kterou si lidé zvolí na Pražský hrad, nebude mít velký vliv. Nikoliv ovšem takový, o jakém slýcháme v kampani. Pojďme si těsně před zahájením druhého kola hlasování zopakovat, co prezident v klíčových oblastech dělat může, či nemůže.

Kde je prezident pánem

1. Jmenování předsedy vlády
Nejdůležitějším ústavním aktem je jmenování předsedy vlády. Po sněmovních volbách nebo po vyslovení nedůvěry vládě je to jedině hlava státu, která vybírá premiéra. Má dokonce dva pokusy. Může automaticky ukázat na lídra vítězné strany, ale nemusí.

Miloš Zeman na návštěvě Číny
Co může a nemůže prezident? Jak je to se zahraniční politikou hlavy státu

Pokud první na pásce nemá zaručenou většinu pro hlasování o důvěře, nabízí se schůdnější cesta. Tu si vybral Václav Klaus v roce 2010 i Miloš Zeman před dvěma roky. Avšak ten v roce 2013 ukázal, že ducha ústavy lze obcházet. Tehdy existovala sněmovní většina, přesto Zeman jmenoval vlastní úřednický kabinet, který řídil zemi bez důvěry několik měsíců.

2. Jmenování guvernéra ČNB a bankovní rady
Ačkoliv jde o kompetenci, která nevyžaduje podpis předsedy vlády, nikdy se nestalo, že by sedmičlenný sbor strážců stability české měny nebyl složen z odborníků. V čele ČNB stáli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer, Jiří Rusnok. Poslední Zemanův guvernér Aleš Michl zprvu budil rozporuplné reakce, ale zbytečně. Prezident jmenoval vyváženou Bankovní radu, která je zárukou expertního rozhodování. Ta přežije i novou hlavu státu, neboť funkční období jejích členů je šestileté.

3. Udělování milostí
Ani tato pravomoc nevyžaduje kontrasignaci. Je pouze na prezidentovi, komu dá svobodu, nebo zmírní pravomocně uložený trest. Ani jeden z trojice Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman se při udělování milostí neudržel a udělil ji i někomu, kdo netrpěl vážnou nemocí ani se musel starat o opuštěné děti či rodiče.

Nejkřiklavější „akty milosrdenství“ má na kontě Zeman, který otevřel vrata věznice Jiřímu Kajínkovi a naopak je zavřel pro Miloše Baláka. Nevoli vzbudila i milost pro Janu Nečasovu Nagyovou. Přesto převažuje názor, že tato kompetence by hlavě státu měla zůstat, neboť existují případy, kdy se soud musí řídit paragrafy a provinilce poslat za mříže, ale z humanitárních důvodů je správné přísnost zákona zmírnit.

Kdy prezident nemůže konat svévolně

1. Výběr ústavních soudců
Ke složení patnáctičlenného sboru dohlížejícího na ústavnost prezident potřebuje souhlas Senátu. I díky této součinnosti je Ústavní soud složen z excelentních právníků a respektovaných osobností. Jeho prvním předsedou byl Zdeněk Kessler. Od roku 2003 stojí v čele Pavel Rychetský.

Jednání Poslanecké sněmovny. Může ji prezident rozpustit? Dozvíte se v článku. Ilustrační foto
Co může a nemůže prezident? Jak je to se zákony či rozpuštěním sněmovny

Článek 62 Ústavy ČR

Prezident  
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, 
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, 
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, 

Článek 63 Ústavy ČR
(1) Prezident republiky dále
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, 
k) má právo udělovat amnestii. 

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. 
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. 

2. Zahraniční politika
Ačkoliv hlava státu spoluvytváří mezinárodní vztahy České republiky, nemůže tak činit odděleně od vlády, která je za zahraniční politiku odpovědná. I velvyslanci jsou jmenováni po shodě obou aktérů. Je žádoucí, aby se na zásadních otázkách v této oblasti shodovaly nejen Pražský hrad a Strakova akademie, ale také obě parlamentní komory.

To se v Zemanově období nedělo, neboť pěstoval výjimečně dobré vztahy s Čínou i Ruskem (do jeho vpádu na Ukrajinu). Byl také proti návštěvám vrcholných představitelů země v Tchaj-wanu nebo přijímání dalajlámy.

Miloš Zeman v posledních letech zrušil pravidelné schůzky s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP O9) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Komunikuje pouze s premiérem Petrem Fialou (ODS).  Zatímco Václav Havel byl tvůrcem doktríny prosazování a ochrany lidských práv, Klaus a Zeman byli zastánci pragmatické ekonomické diplomacie.

3. Atmosféra ve společnosti
Prezident republiky má vliv na celkové klima v zemi. Může se účastnit jednání vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu. Zvát si ministry ke konzultacím. Pronášet projevy. Jmenuje profesory, generály, rektory. Uděluje státní vyznamenání. To vše jsou příležitosti, které by měl využít k oslovování veřejnosti a pozitivnímu ovlivnění společenské atmosféry.

Seriál Deníku: Co může a nemůže prezident
Politici slibují, blázni se radují. To asi napadne nejednoho občana, který zaslechl, co všechno chtějí prezidentští kandidáti dělat. Třeba odvolat vládu. Nebo nezavléci zemi do války. Snížit daně. Eventuálně je zvýšit. Pomoci lidem s cenami energií. Nic z toho ovšem podle Ústavy ČR činit nemohou. Nemají na to zákonnou pravomoc. Vliv zajisté ano, ale to je něco zcela jiného. V seriálu Deníku jsme vám nabízeli odpovědi na opakující se otázky ohledně prezidentských kompetencí.