Pocházíte z umělecké rodiny. Maminka byla kostýmní návrhářka, otec hudebník. Umění jste měla tedy předurčeno. Proč jste se stala zrovna šperkařkou?
V dětství jsem hrála na klavír, kreslila a rada sledovala módu jako většina dívek. A šperk s módou souvisí, má v sobě záhadu a exkluzivitu. To mě přitahovalo a proto jsem se tak rozhodla.

Vytvářet šperky je trochu mravenčí práce. Kde berete inspiraci?
Promítám do nich vše, co mě zajímá, baví a přitahuje. Všímám si obyčejných věcí, ve kterých vidím krásu. Nápady ke mně přicházejí v nečekaných situacích – zakopla jsem třeba o skleněný střep, ve kterém se odráželo barevné spektrum slunečního paprsku. Ty barvy jsem pak vložila do sedmi extravagantních prstenů. Myslím na šperk i v situacích, kdy se zdánlivě nic neděje, například jako spolujezdec při jízdě autem. Když stojíme v koloně, prohlížím si okolní vozy a jejich detaily v duchu měním ve šperky. Také v interiéru automobilu nacházím spoustu inspirace. Složitější je pak svůj nápad proměnit ve šperk, který bude fungovat, bude možné jej nosit a bude zajímavý i za 20 let.

Vyšívání.
Malování jehlou. Zkrášlete si oblečení barevnými výšivkami

Jak vypadal první šperk, který jste vyrobila?
Můj první šperk byl i mou maturitou, šlo o náhrdelník ve tvaru srdce. Tepny ze stříbrných trubek obepínají krk, stylizovaný tvar srdce leží v krční jamce a pod výbrusem křišťálu tepe odkrytý hodinový strojek.

Ve vaší kolekci jsem viděla různě vrstvené prsteny, hranaté prvky, otisky písma ze starodávných strojů, které působí minimalisticky, ale zároveň velmi výrazně. Jaké ráda nosíte vy?
Je jich více. Oblíbila jsem si třeba stříbrné kulaté nebo hranaté prstýnky z kolekce PRINTI a Spektrum. Střídám bílé a černé stříbro, nebo je vrstvím dohromady. Jsou to drobné detaily, které zaujmou. V uších mám stříbrné šnečí ulity také z kolekce PRINTI. Baví mě mít v jednom uchu menší pozlacenou ulitu a v druhém větší černou nebo bílou. Někdy si do nich dám písmeno O a K, a pak je všechno ok. Podle nálady můžete mít každý den jinou kombinaci šperků.

To zní téměř jako terapie.
Jsou to nenápadné šperky, příjemně se nosí, jsou variabilní a vhodné na každý den. Když je významnější událost, přidám ke strohým hranatým prstenům ze stříbra ještě jeden další z bílého zlata s briliantem nebo s perlou. I když na sobě máte tepláky nebo roztrhané džíny, stačí si dát do uší drobné náušničky s briliantem nebo pravou perlou, a rázem jste elegantní. Šperkem outfit povýšíte.

Ilustrační snímek
Vzkaz v poli i na mrakodrapu. Lidé vyjadřují lásku i netradičními způsoby

Věnujete se zejména scénickému a ateliérovému šperku. Co si pod tím mám představit?
Scénický šperk není určený pro běžné nošení. Je velký, efektní a často nepraktický. Bývá vyrobený třeba z papíru, igelitu, polystyrénu a dalších nečekaných materiálů, které pomohou vyjádřit můj nápad. Je to jakási nadsázka, skica. Pak nastane zodpovědná práce změnit tento nápad do pohodlného, nositelného a přitom zajímavého šperku. Scénický šperk tuto podmínku nemá, ten musí okamžitě zaujmout.

Neláká vás spolupráce na nějakém velkofilmu, jako je například Marie Terezie?
Neláká. Zajímá mě současný šperk a moje nápady. Nechci jen doplňovat oděv. Chci, aby oděv byl podkladem pro můj šperk.

V dnešní době se rádi zdobí i muži. Jaký šperk je pro ně vhodný?
Muži mohou nosit stejné typy šperků jako ženy. Jsou pro ně vhodné prsteny, především snubní. (smích) Sluší jim ale i náušnice, například zlatá hlavička hřebíku s briliantem v ušním lalůčku. Náramky a řetízky jsou samozřejmostí, manžetové knoflíčky a pečetní prsteny pak jejich doménou.

Dana Bezděková je stálicí na české šperkařské scéně. Vystudovala SUPŠ v Turnově. Má tři děti. Věnuje se zejména scénickému a ateliérovému šperku, v posledních letech pak také originálním a nositelným kolekcím.