Vzpomenete si, kdy vám někdo poprvé řekl, že jste hezká?
Tak na to si určitě nevzpomenu, ale vsadím se, že to řekla moje maminka, když jsem se narodila.

Kdy jste si vy sama uvědomila, že vypadáte dobře?
Neřekla bych, že by v mém životě byl nějaký okamžik, kdy bych si řekla, že teď jsem konečně hezká.

Bylo pro vás jako pro mladou dívku někdy na obtíž, že vypadáte dobře? Nebyla jste terčem nějakých poznámek?
Je pravda, že na základní škole jsem se občas setkávala s nehezkými poznámkami ke svému vzhledu. Často jsem například slýchávala, že vypadám jako Brežněv kvůli mému obočí, jako ovce kvůli mým kudrnatým vlasům nebo jako žirafa kvůli mé výšce. Teď se s tím už naštěstí nesetkávám a v modelingu jsou pro mě právě tyto odlišnosti výhodou. Pamatuji si ale, že jsem se za tyto věci kvůli všem těm urážkám styděla a neměla jsem se kvůli nim ráda.

Pavlína Němcová s modelingem začala jako šestnáctiletá v Paříži v roce 1989.
Zralé modelky jsou v kurzu, ví hvězda z devadesátek Pavlína Němcová

Co je důležité pro to, aby se mladá dívka rozhodla pro modeling, poslala někam své fotky a „nabídla se“? Musí být sebevědomá, být si vědoma svých předností, které může nabídnout?
Myslím si, že sebevědomí je v prvním kroku, tedy vůbec se rozhodnout, určitě to nejdůležitější. Nebo jako to bylo v mém případě, mít někoho, kdo vás k tomu nakopne a bude vám věřit. Já sama jsem si vůbec nevěřila a teď zpětně vím, že kdyby mě do soutěže moje sestra nepřihlásila, sama od sebe bych to neudělala.

V kolika letech jste s modelingem začala?
Modelingu jsem se začala více věnovat teprve před půl rokem, když jsem v červnu měla své první focení v Praze pro českou značku Bohemia Gloves. K modelingu jsem se ale dostala už ve třinácti letech, když jsem šla na casting Schwarzkopf Elite Model Look do obchodního centra Šantovka v Olomouci. Tam si mě poté všimla moje mateřská agentura Elite Prague.

Čím vás modeling přitahuje? Co je na něm tak magického, že už jste poměrně brzy věděla, že se právě tímto směrem chcete vydat?
Ze začátku jsem vlastně vůbec neměla představu o tom, co modeling obnáší, jak to v něm chodí nebo co vlastně modelka dělá. Po pár foceních jsem si ale uvědomila, že je to něco, čím bych se v budoucnu chtěla živit. Zprvu jsem si asi nejvíce užívala, jak mě vizážisté na focení hezky nalíčili nebo mi kadeřníci udělali vlasy. Teď mě na modelingu nejvíc baví setkávání s novými inspirativními lidmi a samozřejmě se ještě v budoucnu těším na cestování a poznávání nových kultur. I když si myslím, že jsem převážně introvert, setkávání s novými lidmi mě nějakým způsobem nabíjí neuvěřitelnou energií a právě kvůli tomu mě modeling přitahuje.

Loni jste se zúčastnila prestižní celosvětové soutěže Elite Model Look. Co obnáší připravit se na takovou soutěž?
Sama jsem se na finále nějak nepřipravovala už z toho důvodu, že se konalo online. Přece jenom, kdyby se konalo v Barceloně, jak to původně mělo být, asi bych například trénovala více chůzi na podpatcích. Před světovým finále jsem si ale trochu procvičovala komunikaci v angličtině, která si myslím, že byla v online prostoru velmi důležitá.

Prezidentka nadačního fondu Kapka naděje Vendula Pizingerová.
Žádný chlap není ideální, říká Vendula Pizingerová

Jaké výhody a nevýhody mělo finále v online verzi? Mohlo vám to v něčem pomoci? Nebo jste se naopak bála, že vám uškodí?Za obrovskou nevýhodu považuji to, že jsme přišly celkově o atmosféru a zážitky, které by se nám naskytly v Barceloně. A také jsme tím pádem neměly možnost vyzařovat energii a celkově porotu zaujmout. Určitou výhodou naopak bylo méně stresu, vzhledem k tomu, že se vše uskutečnilo v domácím prostředí. Online finále mi ale pomohlo k lepší komunikaci v online světě.

Jaké je nesetkat se svými soupeřkami tváří v tvář? Je to příjemnější, když nestojíte čelem přímo proti konkurenci? Jsou pak nervy menší?
Je to zvláštní, vidět své soupeřky pouze přes obrazovku počítače. Neřekla bych, že je to příjemnější, ba naopak. Spíš velmi nepříjemné, když vlastně nevíte, s kým soupeříte a jaké jsou silné stránky soupeřek, kdy vám připadá, že vlastně žádné ani nemáte.

Přemýšlela jste nad tím, jak vyniknout, jak zaujmout, nebo sázíte na čistou přirozenost?
Myslím si, že čím více jsem se snažila v minulosti někoho zaujmout, tím víc to bylo na škodu. Teď už jsem se smířila s tím, kdo jsem a co ze mě vyzařuje a nehodlám se přetvařovat jen kvůli tomu, abych někoho zaujala. Myslím, že i v modelingu je důležité, abyste byli co nejvíce sami sebou.

Trvalo vám dlouho pobrat, že jste v této celosvětově prestižní soutěži zvítězila?
Dlouho. Ještě teď mám chvíle, kdy se musím ujistit, že jsem vážně vyhrála a že to nebyl jenom sen.

Jaké to vlastně bylo, radovat se z vítězství doma v obýváku? S kým jste finále prožívala?Vzhledem k tomu, že vyhlášení výsledků proběhlo 21. 12. 2021 a já se právě nacházela v karanténě v hotelu v Jižní Koreji, tak jsem radost prožívala s rodinou pouze přes videohovor.

Na finále v Barceloně by vítězství mělo zřejmě jiné „parametry“, co se oslav a emocí týká. Jak rychle jste se po vítězství vrátila zpět do reality nebo co vás do ní vrátilo?
Kvůli tomu, že jsem nemohla slavit a prožívat tyto okamžiky s rodinou, jsem se vrátila do reality velmi rych- le a upřímně mě do teď velmi mrzí, že jsem vítězství nemohla nějak více oslavit.

Jste mladá dívka, takže nyní budete zřejmě muset skloubit modeling se studiem. Jak to máte vymyšlené?
Zatím to nějak vymyšlené nemám, ale už teď vím, že to bude náročné, a to i z toho důvodu, že studuji gymnázium a učiva je celkově více než na jiných školách.

Simona Krainová
Vily, jachty, miliardáři? Stačilo. Simona Krainová už žije jinak

Jste „do světa“? Těšíte se na všechno nové, nebo máte i obavy z toho, co všechno vás čeká?
Odmalička bylo mým snem hodně cestovat a nejlépe procestovat celý svět. Vždy to pro mě ale bylo něco, co jsem si jen tak v podvědomí přála, ale věděla jsem, že jsem spíše rodinný typ a dlouho od domova bych to nezvládla. Moje první cesta s modelingem do Koreje mě ale přesvědčila, že tento typ života by mi mohl vyhovovat a zatím si to velmi užívám. Ale na druhou stranu obavy z toho mám také, jen se nad tím snažím nepřemýšlet.

Není trochu svazující vědět, že jste „želízkem v ohni“? Jsou do vás vkládány naděje, píše se o vás… to musí být slušný nápor na psychiku. Jaké je být si vědoma toho, že byste měla uspět?
Nápor na psychiku to určitě je, vidět se v článcích, v televizi, v rozhovorech… Nikdy jsem se s ničím podobným předtím nesetkala a myslím, že i díky tomu, jak se všechno odehrálo tak rychle, je to pro mě o to těžší. Tím, že bych ale měla uspět nebo v modelingu něco dokázat, se nestresuji. Věřím totiž, že všechno, co se má stát, se stane, a myslím si, že je zbytečné obávat se něčeho, co vůbec nevíte jak dopadne. Samozřejmě se ale budu snažit dělat pro to maximum. Jak to následně bude, už ale neovlivním.

Nyní sbíráte „první ostruhy“ na své modelingové cestě pod křídly agentury Elite. Jak se vám v Jižní Koreji líbí, slavíte už úspěchy?
Jsem v Soulu, kde se mi zatím velice líbí, už z důvodu naprosto odlišné mentality zdejších lidí. Také je pro mě velmi přínosné setkávání s jinými modelkami z různých koutů světa. Ze začátku jsem jezdila hlavně na castingy a nyní již dostávám pracovní nabídky.