Trasa: Slavkov u Brna – Křenovice – Prace – Mohyla míru – Prace – Ponětovice – Žuráň – Santon – Velešovice – Slavkov u Brna

Z centra se pak okolo sochy svatého Jana Nepomuckého vydáte po silnici číslo 416 do Křenovic, kde se napojíte na cyklotrasu číslo 5097 a po ní pokračujete až do Prace. U cesty se nachází památník Krchůvek, kde jsou pomníky hromadného hrobu vojáků z bitvy u Slavkova a křenovických obětí cholery.

Až dorazíte do Prace, odbočíte před obecním úřadem doleva a pokračujete ulicemi Náměstí míru a K Mohyle míru necelé dva kilometry až na vrchol Prackého kopce, kde se nachází památník Mohyla míru. Mohyla vznikla mezi roky 1902 a 1912 na popud brněnského kněze Aloise Slováka jako připomínka všech padlých v bitvě tří císařů roku 1805. Jde o nejvyšší místo na trase, je ve výšce 324 metrů nad mořem.

Z kopce sjedete dolů zpátky do obce Prace až k obecnímu úřadu, kde se dáte doleva a jedete po silnici do Ponětovic. Tam se napojíte na cyklotrasu Napoleona a po ní dále pokračujete až do Šlapanic na Masarykovo náměstí. Město je dalším místem, které je spojované s bitvou u Slavkova roku 1805. Jen pár set metrů od náměstí na křižovatce ulic Riegrova a Brněnská se nachází Pomník francouzským lékařům, který vytvořil roku 2005 sochař Jaromír Blažek a je věnovaný vrchnímu chirurgovi francouzské armády Jeanu Dominigue Lareyovi a dalším lékařům a sestrám, již se starali o zraněné při bitvě tří císařů.

Trasa cyklovýletuTrasa cyklovýletuZdroj: DeníkO pár set metrů dál v Riegrově ulici se pak nachází šlapanický zámek. Ve Šlapanicích se na Masarykově náměstí nalézá také muzeum. V současné době se tam konají krátkodobé tematické výstavy. Budova, v níž muzeum sídlí, sloužila před bitvou u Slavkova jako štáb maršála Soulta, velitele čtvrtého francouzského armádního sboru.

Ze Šlapanic pojedete zhruba tři kilometry cyklotrasou Napoleona vedle tamního hřbitova a pokračujete až na kopec Žuráň. Z jeho vrcholu řídil císař Napoleon Bonaparte druhého prosince 1805 bitvu u Slavkova. Vrchol je chráněný jako kulturní památka, nachází se tam také významné archeologické naleziště z doby stěhování národů.

K vrchu Santon

Ze Žuráně se odpojíte od cyklotrasy Napoleona a zamíříte směrem na Rohlenku, kde se napojíte na cyklotrasu číslo 5131 a po pár set metrech odbočíte doleva na cyklotrasu Napoleona k vrchu Santon, což je návrší v katastru Tvarožné. Pojmenovali ho v souvislosti s bitvou u Slavkova. Francouzským vojákům údajně připomínal kopec Santon, na který narazili při Napoleonově tažení v Egyptě v roce 1798.

Po sjetí dolů ze Santonu vás pak čeká více než pětikilometrová cesta přes Tvarožnou po cyklostezce Napoleona a silnici 430 k Muzeu bitvy u Slavkova, které se nachází v katastru Kovalovic v blízkosti dálnice D1. Muzeum je v místnosti, kde se konala strategická porada císaře Napoleona s jeho maršály. Prohlédnete si tam také exponáty vztahující se k bitvě tří císařů.

Odtud pak pokračujete směrem na Velešovice a po pár stech metrech odbočíte doprava na cyklotrasu 5136. Dominantou Velešovic je barokní kostel svaté Barbory z let 1731 a 1732.

Zpátky do Slavkova u Brna se vrátíte po ulici Československého červeného kříže, pak odbočíte doleva do Špitálské ulice, kolem slavkovského hřbitova po Kollárově a Slovákově ulici na Palackého náměstí a kolem radnice na slavkovský zámek. Ve dvacátém století prošel rekonstrukcí po bombardování v roce 1945. Na zámku je k vidění i expozice dokumentující napoleonskou bitvu u Slavkova. U zámku se nachází rozsáhlý park.

GPS souřadnice

Slavkov u Brna 49.1449550N, 16.8736106E
Krchůvek 49.1460978N, 16.8144214E
Mohyla míru 49.1279736N, 16.7628878E
Pomník francouzským lékařům 49.1675711N, 16.7267547E
Šlapanický zámek 49.1687622N, 16.7248842E
Muzeum Šlapanice 49.1694383N, 16.7269711E
Kopec Žuráň 49.1796553N, 16.7382956E
Muzeum bitvy u Slavkova 49.1853483N, 16.8260147E
Slavkovský zámek 49.1548000N, 16.8745172E

Více o cyklistice najdete na Deník.cz. Staňte se dnes digitálním předplatitelem a získáte zdarma e-knihu plnou cyklotras po celém Česku. Více na: predplatne.denik.cz/cyklodenik