Pokud v naší sluneční soustavě existuje mimozemský život, patří Jupiterův měsíc Europa mezi nejslibnější místa pro jeho hledání. Vědce již více než dvacet let fascinují dramatické průrvy na jeho ledovém povrchu. Mezi vysokými dvojitými hřebeny se nacházejí široká údolí, jež byla poprvé zobrazena sondou NASA Galileo v 90. letech 20. století. Jenže vědci nebyli schopní určit, jak vznikly.

Při studiu grónského ledového příkrovu pomocí radarového pozorování tým vědců objevil podobný dvojitý hřebenový útvar ve tvaru písmene M, který je jistou miniverzí objektu na Europě. Studie s podrobnými výsledky byla zveřejněna v časopise Nature Communications.

Kandidát na mimozemský život

Letecké přístroje pomáhají vědcům studovat polární oblasti Země a sledovat změny v ledových příkrovech, které by mohly mít vliv na globální hladinu moře. Také hledají jezírka povrchově tající vody.

„Pracovali jsme na něčem úplně jiném, co souviselo se změnou klimatu a jejím dopadem na povrch Grónska, když jsme spatřili tyto malé dvojité hřbety. Byli jsme schopní pozorovat, jak se postupně mění z „neformovaných“ na „formované“,” uvedl v prohlášení hlavní autor studie Dustin Schroeder, docent geofyziky na Fakultě věd o Zemi, energii a životním prostředí Stanfordovy univerzity.

Operace IceBridge, mise vesmírné agentury NASA, která v letech 2015 až 2017 shromažďovala údaje o výšce povrchu a radarová data ledového příkrovu, odhalila, že grónský dvojitý hřeben vznikl poté, co se led zlomil kolem vody, která znovu zamrzla uvnitř ledového příkrovu. Tlak vodní kapsy způsobil, že se zřetelné vrcholy zvedly.

To dovedlo vědce k otázce, zda by totéž bylo možné na Europě, kde by pod ledovým krunýřem mohly existovat vodní kapsy. Tím by se vytvořilo potenciálně obyvatelné prostředí na jinak nehostinném plášti měsíce.

Měsíc z přivrácené (vlevo) a z odvrácené strany. Zatímco ten první pohled z noční oblohy důvěrně známe, ten druhý je úplně jiný. A vědci přišli s novou teorií, proč tomu tak je
Proč Měsíc vypadá z odvrácené strany jinak? Vědci přišli s vysvětlením záhady

„V Grónsku se tento dvojitý hřeben vytvořil v místě, kde voda z povrchových jezer a potoků často odtéká mimo a znovu zamrzá,“ uvedl další z autorů studie Riley Culberg, doktorand elektrotechniky na Stanfordu.

Jedním ze způsobů, jak by se podobně mělké vodní kapsy mohly na Europě vytvořit, by mohlo být vytlačování vody trhlinami z podpovrchového oceánu do ledového krunýře. To by naznačovalo, že uvnitř pláště může docházet k přiměřené výměně, myslí si vědci.

Zdá se, že Europa je dynamickým místem, kde puklinami v ledovém plášti silném desítky kilometrů stoupají proudy vody. A tento ledový krunýř by mohl být místem, kde se mísí podpovrchový oceán a živiny. „Protože je blíže k povrchu, kam se dostávají zajímavé chemické látky z vesmíru, z jiných měsíců a ze sopek Io, dalšího měsíce, který obíhá kolem Jupiteru, existuje možnost, že život má šanci, pokud se v krunýři nacházejí kapsy vody,“ řekli vědci.

Další výzkumné mise

Bylo to poprvé, kdy experti mohli sledovat, jak se něco podobného děje na Zemi, a skutečně pozorovat podpovrchové procesy, jež vedly ke vzniku hřbetů. „Mechanismus, který jsme předložili v této studii, by byl téměř příliš odvážný a komplikovaný na to, abychom ho navrhli, aniž bychom viděli, jak se odehrává v Grónsku,“ řekl Schroeder.

Rozsáhlá data, která tým shromáždil o grónském ledovém příkrovu, jim mohou umožnit, aby jej v budoucnu použili jako analogii pro dynamické procesy probíhající na Europě. Teplota, chemie a tlak jsou na Europě ve srovnání s Grónskem odlišné, takže tým chce prozkoumat, jak tyto vodní kapsy na měsíci fungují.

Na planoucí meteory v pozemské atmosféře jsme celkem zvyklí. Ohnivá koule z roku 2014 se však od nich liší tím, že mohlo jít o první mezihvězdný objekt, který se dostal tak blízko Zemi. Ilustrační foto
USA zveřejnily tajná data. Týkají se záhadné exploze nad Papuou-Novou Guineou

Europa je cílem dvou nadcházejících misí - JUICE pod záštitou Evropské kosmické agentury a Europa Clipper NASA, kdy se použije radar pronikající ledem, podobně jako když vědci zkoumali Grónsko, a bude pořizovat podpovrchové snímky ledového pláště Europy.

„Jupiterův měsíc vyniká jako jeden z nejlepších kandidátů na hostitele mimozemského života v naší sluneční soustavě, a to díky kapalné vodě v podpovrchovém oceánu a tomu, co vědci vědí o jeho chemickém složení,“ řekl Culberg.