Středověcí Chrudimáci platili oproti dnešku nicotné daně

Lukáš Vaníček 4. 11. 2016

Chrudim – Otec vlasti Karel IV. prokazatelně alespoň jednou ve svém životě navštívil Chrudim. Dokládá to listina, kterou zde vydal v roce 1353. Regionální muzeum v Chrudimi včera slavnostně otevřelo výstavu věnovanou osobnosti tohoto významného panovníka spolu s archeologickými nálezy z doby jeho vlády na Chrudimsku.

Pouze na vernisáži mohli návštěvníci zhlédnout unikátní písemné prameny, mimořádně zapůjčené ze Státního okresního archivu v Chrudimi, a to Chrudimský berní rejstřík z let 1399 – 1402.

LUXUSNÍ SLUŽBY

Listina obsahuje soupis 660 osob a jejich živností, které v Chrudimi platily daně. Mezi nimi můžeme nalézt zvonaře, mečíře, zlatníka a dokonce tři sklenáře, což je známka velkého luxusu, neboť výrobky ze skla byly na konci 14. století velmi cenné a mohli si je dovolit jen ti nejbohatší.

Jak uvádí archeolog a kurátor výstavy Jan Musil, daně, které museli tehdejší Chrudimští odvádět, činily zhruba 1% z jejich příjmu, něco kolem tří kop grošů.

Na dnešní poměry, kdy na daních odvádíme o desítky procent víc, to je naprosté nic. Tato procenta byla nízká během celého středověku a raného novověku.

„Za dob Marie Terezie činily daně zhruba 40 – 50% příjmu, a to se lidem už zdálo o čertech," poznamenává Jan Musil.

Kasička na mince Zdroj: Lukáš Vaníček

Druhou, jen nakrátko prezentovanou listinou, byla nejstarší dochovaná městská kniha z roku 1469. Obsahuje opisy privilegií, které Karel IV. Chrudimi udělil. Originál se do dnešních dob nedochoval, historici se tak musí spokojit jen s touto kopií.

POZLACENÝ BRONZ Z FRANCIE A HRAČKY

Pouze po dobu vernisáže byly vystaveny i dvě malé, „medlešické" sakrální sošky apoštolů z pozlaceného bronzu. Jejich původ badatelé přisuzují do středověké Francie a výjimečně je zapůjčilo Město Chrudim.

I když ty nejlepší kousky jsou již zpět uložené v depozitářích, výstava skrývá celou řadu středověkých zajímavostí. Návštěvníci tu mohou popatřit třeba na archeologické nálezy z Hradební a Filištínské ulice. Unikátní jsou třeba artefakty z organických materiálu, které velice rychle podléhají zubu času.

MĚŠŤANÉ SI UMĚLI HRÁT

Kostěné hrací kostky Zdroj: Lukáš Vaníček

„Z Filištínské ulice pochází unikátní kolekce dřevěných nádobek, hraček a razítek, které jinak nebyly prezentovány.

Sbírka obsahuje dřevěné torzo panenky, zbytek koule pravděpodobně na kuželky nebo kostěné hrací kostky s jedním až šesti body na stranách.

Zajímavý je také pohár jihlavského typu, jehož tvar je odvozený od slévačského tyglíku. Jeho ústí má tvar trojúhelníku, takže se z něj nepilo úplně snadno. Nejoblíbenější byl právě přelomu 14. – 15. století a pak z domácností mizí," popisuje výstavu Jan Musil.

Na vernisáži byly také pokřtěna kniha Chrudim v době Karla IV. mapující Chrudim 14. století.