Kdo může, tak si v Heřmanově Městci bere na pondělí po svatém Bartoloměji volno, je to vlastně taková celoměstská dovolená. Od nepaměti se totiž v tomto malebně starobylém městečku na úpatí Železných hor koná kolem 24. srpna třídenní Bartolomějská pouť spojená s tradičním pondělním posvícením.

Před čtyřiceti lety se pouť poprvé nekonala

„Pouze jednou se pouť nekonala, a to přesně před 40 lety. Po okupaci na to nebyla nálada,“ řekl mi kronikář Václav Janata, který vede městskou kroniku od roku 1971.

„Do roku 1952 se pouť odehrávala na náměstí, pak byla přeložena do prostor v nedalekém lesoparku Bažantnice. Každoročně přijdou na posvícení s výročním trhem tisíce lidí. Možná proto, že je to vždy poslední prázdninový víkend, tak aby si děti ještě užily.“

A když už jsem byl v Heřmanově Městci s rozhlasovým Posvícením, tak jsem se zeptal, jak drží bartolomějské posvícení u Janatů. „Podle tradice je k posvícenském obědu husa nebo kachna, už jsem si k ní koupil černé pivo. Odpoledne se posedí s rodinou, příbuznými, známými a pak se jde navštívit závěr poutě v Bažantnici. Ale já od roku 1975 z posvícení nic nemám, protože v té době dělám výstavy městeckých malířů. A tak trávím pouť na staré radnici mezi návštěvníky. Ti se chodí dívat na obrazy malířů, kteří žili a pracovali v Městci.“

S kronikářem Václavem Janatou jsem hovořil také o erbovní pověsti města (znak města s listem leknínu byl udělen Rudolfem II. v roce 1579), nebo o slavných rodácích. K nim patří hrabě František Antonín Špork, univerzitní profesor Josef Plavec nebo syn Karla Gutha, úředníka v kanceláři knížete Ferdinanda Kinského.

Jiří Guth–Jarkovský v olympijském výboru

V letošním olympijském roce stojí za to si připomenout, že Jiří Guth-Jarkovský se narodil právě v Heřmanově Městci v „Medově“ 24. ledna 1861. Ceremoniář na Pražském hradě, překladatel, autor knih o společenské výchově byl také zakládajícím členem Mezinárodního olympijského výboru a čtyřicet let prvním předsedou Českého (později Československého) olympijského výboru. „Jenom díky jeho autoritě bylo možné, že už za dob Rakouska-Uherska mohla nastupovat při olympiádách samostatná česká výprava pod národní vlajkou a vždy ji vedl Guth-Jarkovský. Jen v roce 1936 mu Němci zakázali zúčastnit se olympiády v Berlíně,“ připomenul kronikář Václav Janata a dodal, že by rodnému domu Gutha-Jarkovského slušela nejen v olympijském roce alespoň malá pamětní deska.

Židovským památkám hrozila demolice

Židovské osídlení v Heřmanově Městci je doloženo už před rokem 1450, nejvyšší počet Židů je zaznamenán v roce 1849, kdy zde žilo na 840 Izraelitů.

Podobně jako na mnoha jiných místech okupovaného státu, zaniká v roce 1940 v Heřmanově Městci místní židovská náboženská obec a v roce 1942 židovské osídlení. Na počátku 80. let minulého století podlehla „urbanistické“ demolici většina domků bývalého ghetta, podobný osud byl přichystán také pro zdejší synagogu. Zasvěcenou průvodkyní po židovských památkách v Heřmanově Městci mi byla Marie Hrstková. Postupně jsme s posvícenským mikrofonem navštívili židovskou školu, synagogu a židovský hřbitov. V pořadí třetí heřmanoměstecká barokní synagoga byla postavena v roce 1760, později v roce 1870 byla přestavěna podle plánů známého stavitele Františka Schmoranze. Po druhé světové válce bylo zařízení synagogy s výjimkou dřevěného aron ha-kodeš zlikvidováno a uvažovalo se o demolici celé budovy. V roce 1986 koupilo synagogu město a po roce 1989 vytvořená společnost ochránců židovské kultury začala usilovat o záchranu židovských památek v Heřmanově Městci. Slavnostní otevření rekonstruované synagogy a přilehlé bývalé židovské školy se odehrálo v roce 2001. V bývalé židovské škole je v současné době umístěna Gallery Cyrany. Shromažďuje významnou sbírku východočeských malířů a sochařů, kterou darovali manželé Ema a Josef Horákovi městu Heřmanův Městec.

U náhrobku mohela a švadleny Kateřiny

„Chtěla bych připomenout zásluhu neúnavného Ladislava Mareše, posledního zástupce zdejší židovské komunity, na záchraně těchto židovských památek. A to, že tady provázím, tak to je také díky panu Marešovi. Když jsem se s ním potkala, tak jsem se hned zachytila drápkem a už mě to nepustilo. A když vidím, že má někdo zájem, tak hned popadnu klíče a letím,“ směje se Marie Hrstková. Židovský hřbitov byl na okraji heřmanoměsteckého ghetta založen pravděpodobně v polovině 15. století, a je tak nejstarší v Pardubickém kraji. Do dnešních dnů se zachovalo 1077 náhrobků, nejstarší čitelný nápis je z roku 1647. „Symboly na náhrobcích, znázorňující jména zemřelých, jsou mimo Prahu velmi vzácné. Třeba tady jsme se zastavili u švadleny, která tam má nůžky a centimetr. A pod tím je skutečně nápis – Zde leží Kateřina, která šila oděvy,“ vysvětlovala mi Marie Hrstková. „Máme tady dokonce pohřbeného mohela. To byl pán, který měl lékařské znalosti. A když se narodil chlapeček, tak mu osmý den s velkou slávou udělal v synagoze obřízku. A na náhrobku má nožík, kleštičky a lahvičku, asi s nějakou desinfekcí.“

Třetí nejkrásnější park u nás

Poslední posvícenské zastavení v Heřmanově Městci bylo na radnici u starosty Aleše Jiroutka. A napovídali jsme toho hned na několik článků. „Nejenom my, místní, jsme pyšní na zámecký park s arboretem. Dokonce odborníci jako je doktor Větvička tvrdí, že je to třetí nejkrásnější park v České republice. Chtěl bych také upozornit na naučnou geologickou stezku Heřmanův Městec – město u dvou moří. Jedno ze zastavení je také na vrchu Palác, kde byli v minulosti nalezeni trilobiti,“ namátkou jmenuje Aleš Jiroutek.

V rubrice „Co se nám povedlo“ starosta připomenul úspěšné žádosti o dotace z evropských peněz nebo teď v září otevíranou novou školní jídelnu. Heřmanoměstecká škola je s osmi sty žáky největší základní školou v chrudimském okrese. Hovořili jsme o zajímavých cyklostezkách po okolí a také o sportu. Nejen proto, že v Heřmanův Městec sportem žije nebo že starosta Jiroutek je předsedou letos šedesátiletého basketbalového oddílu, ale že v tomto roce slaví kulaté sté výročí fotbalový oddíl FK Jiskra Heřmanův Městec. Ostatně, Heřmanův Městec je prvním místem v Čechách, kde se už v roce 1875 začala hrát kopaná s míčem, který přivezl hrabě Kinský z Anglie. „A protože naše pondělní posvícení už možná nestihnete, tak bych vás rád pozval na pátek a sobotu 19. a 20. září, kdy se v autokempinku Konopáč koná tradiční prodejní výstava Babí léto na Železných horách,“ rozloučil se s pozváním starosta Aleš Jiroutek.

Vlastimil Novák