Více než třicet delších povídek doprovází i takzvané hororové jednohubky, což jsou kratší, ostře vypointované texty, z nichž čtenářům zamrazí v zádech. „Přejel ho autem celkem třikrát. To jak se mu stále nedařilo správně zaparkovat do garáže. Dozadu, dopředu a znovu nazpátek," píší autoři v pikantní jednohubce nazvané Sadista.
„V literatuře mám rád dvě věci, a to humor a hororové napětí a tajemství. Tyto věci v našich povídkách spojujeme a používáme takový černý, možná až trochu cynický humor. Tím máme od dané látky odstup. Téma strašidelnosti by mohlo svádět až k plačtivosti, kdy člověk nad hrdinou slzí. Nesmíme zapomínat, že horor je zábavná literatura a odstup od látky nezbytný. Černý humor pomáhá zvýraznit pointu, která je pro příběh nezbytná," vysvětluje autor Petr Boček.
Základem dobrého hororu je fakt, že obyčejná věc, která slouží člověku, mu začne škodit. Autoři Výprodeje nočních můr ve svých textech tvrdí, že zlo se skrývá v každém z nás a záleží jen na podmínkách, kdy vyhřezne na povrch.
Autorské duo
Novou knihu napsali oba autoři za necelé dva roky podpořením vydáním jejich první antologie Mrazivé příběhy z roku 2012. „Povídky jsme psali zhruba patnáct let jen tak do šuplíku pro vlastní potěšení. Občas něco vyšlo časopisecky. Novou knihu jsme dali dohromady za dva roky," říká Petr Boček s tím, že duo autorů se při psaní navzájem doplňuje.
„Je to různé, jeden z nás přijde s námětem a ten druhý jej rozpracuje, nebo jen zkoriguje již napsanou povídku, ale několik děl jsme vytvořili dohromady a střídali se při psaní, nebo udělali dvě verze konců a ty pak porovnávali," dodává spisovatel.
V Bočkových povídkách se tu a tam promítne také Chrudim a čtenáři poznají známá místa, byť oba autoři uvádí, že místa i osoby jsou pouze smyšlené.
