To by mělo být otevřeno v květnu 2011 po dokončení rekonstrukce bývalého kostela svatého Josefa.

„Zatím není rozhodnuto, zda budou vystavena díla skutečných barokních tvůrců nebo výtvory současných umělců, na něž se výstavní síň zaměřuje,“ řekl produkční Jiří Zahradník z městské organizace Chrudimská beseda.

„Po otevření by v muzeu byla výstava Baroko. Zatím nevím, jestli to bude takzvané současné baroko, tedy autoři tímto směrem inspirovaní, jako byl například Karel Balcar, nebo klasické barokní kusy,“ uvedl Zahradník.

Výstavní síň v horním patře divadla zahájila činnost v lednu výstavou hyperrealistických obrazů Karla Balcara a Jana Gemrota Na vlastní oči. Část návštěvníků šokovala svými provokativně naturalistickými výjevy a řídce zobrazovanými tématy. Návštěvníci tak mohli spatřit pitvu zemřelého, prováděnou interrupci či felaci i další díla s příchutí násilí a erotiky.

Beseda se dohodla na spolupráci s kurátorkou a historičkou umění Kateřinou Tučkovou, která sestavila výstavní program pro rok 2010. Tučková loni realizovala například výstavní projekt Normální malba ve Výstavní síni Mánes, mezinárodní projekt Our House Is Your House v Drážďanech a Mnichově nebo rok předtím projekt Transfer ve WhiteBOX Gallery v Mnichově a v České národní budově v New Yorku.

Výstavní plán na příští rok zatím není definitivně sestaven. V plánu je pět výstav stejně jako letos, na každou z nich přišlo až 1000 návštěvníků.

Napsali jsme

Výstava „Na vlastní oči zahájila sérii projektů Výstavní síně Chrudim provokující expozicí. Dva absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Karel Balcar (1966) a Jan Gemrot (1983) jsou představiteli hyperrealistické malby, jež spočívá v preciznosti a řemeslnosti díla. Karel Balcar, který žije v Lanškrouně, zaznamenává na svých velkoplošných obrazech zejména erotické momenty.

„Většinová společnost je pokládá za ty, které se nacházejí za hranicí normálu,“ říká kurátorka výstavy Kateřina Tučková, která podle záměru Výstavní síně Chrudim soustředila do jedné expozice tvorbu současných výtvarníků mladší a starší generace.

Jan Gemrot se s Karlem Balcarem při studiích nepotkal, je o sedmnáct let mladší. Přesto přistupuje ke své tvorbě s podobným záměrem. Jeho tématem jsou šokující příběhy vězněných a znásilňovaných žen. Gemrot ztvárňuje násilné činy, které byly zaznamenané v policejních ročenkách totalitního režimu.

„Takové projekty, pokud budou dělané dobře, jistě lidi přitáhnou, a to nejen místní. Chrudimské výstavy by se mohly ocitnout na kulturní mapě,“ řekla kurátorka, která při vernisáži výstavy pozorovala reakce návštěvníků. Obnažená realita exponátů podle jejích slov nechává na divákovi, aby se s touto pravdou naservírovanou na velkém „talíři“ vyrovnal. „Málokomu neběží při tomto procesu mráz po zádech. Zatím mi ale nikdo neřekl, že jsou malby bulvární nebo sprosté. Zaznamenala jsem zatím pozitivní reakce návštěvníků,“ dodává Kateřina Tučková.

(čtk, ron)