Chrudimské sestry mají rády barvu krve

„Tak mi končí studování,“ řekl jen strochou nadsázky jeden zdoprovázejících partnerů. Svým způsobem měl pravdu. Večerní střední škola je pětiletá řehole, které se musí podrobit student i jeho blízcí.

„Vyučování máme dvakrát týdne od dvanácti do devatenácti hodin. Jediná úleva, kterou zaměstnavatel poskytuje, je volný čas vtéto době. Ztracené hodiny ovšem musíme napracovat. Kdy? No o víkendu,“ vysvětluje systém docházky Libuše Jindřichovská. Při pátečním plese slavila třicáté čtvrté narozeniny. Její starší syn už je také středoškolák.

Dvacet sedm maturantů

„Před lety jsem získala pomocné zdravotnické místo vchrudimské nemocnici. Abych si je udržela, musela bych absolvovat odborný kurs. Tak si udělej rovnou zdravku, radily mi kolegyně. Práce mě bavila, měla jsem ambice získat kvalifikovaný post. A tak jsem se přihlásila ke studiu.“

Pět let po práci do školy, pak honem krodině a vsobotu napracovat to, co školou zameškali. „Osnovy nejsou pro večerní studium nijak ztenčené. Vprvních ročnících jsme měli i všeobecné předměty, třeba matematiku nebo dějepis. Začínalo nás třicet, někteří odpadli, ale skupinu zase doplnili studenti zjiných ročníků, takže nás kmaturitě půjde dvacet sedm,“ vypočítává Marcela Ticháčková. Když před pěti lety začala studovat, pracovala vústavu sociální péče vRábech. Ani netušila, že kmaturitě půjde už jako maminka dvou dětí. Bez rodinné souhry a podpory manžela by to nešlo.

Zelenka byl také zdravotní sestra

Penzion U Nováků poskytl maturantům téměř domáckou péči a komfortní taneční sál. „Původně jsme mysleli, že budeme dekorováni na velkém plese zdravotky. Ale dívkám zdenního studia jsme připadli trochu staří,“ směje se jiná zodrostlejších „žákyněk“. Bez ohledu na věk jsou totiž tímto tradičním označením vnemocnicích titulovány. Říká se tak i mužům? Prý ne.

„Do třídy snámi chodí pět mužských. Systém na ně ale nijak nemyslí, protože studují obor všeobecná zdravotní sestra. Konečně, i heparinový vrah Zelenka byl zdravotní sestra,“ připomíná Libuše Jindřichovská neblaze populární přírůstek vgalerii českých mordýřů.

Temně rudé róby

Ples měl tradiční syžet. Předtančení slatiňanské skupiny Ignis, nástup maturantů, dekorování šerpami a déšť drobných mincí pro štěstí.

Losy do tomboly nabízely studentky zpopulární smaltované hygienické nádoby. Neodlepená cenovka uklidňovala, zatím ji zjevně nikdo nepoužil.

Vpůli večera přišlo překvapení, orientální tance žen ztaneční skupiny lektorky Maji. Sólový tanec shady byl originální a touze vyfotit se splazem kolem krku neodolala snad polovina přítomných.

Přesně o půlnoci maturanti své šerpy pro štěstí pošlapali.

Aniž by se domluvily, měly skoro všechny dámy róby vbarvě temně rudé. Partneři snimi odstínem doplňků ladili. I maturitní stuhy byly temně červené. Nebyla vtom udajně ale žádná krvavá symbolika.

Veselo bylo až do tří hodin

Hudební skupina Errori pružně reagovala na „delší paměť“ tanečníků. A bravurně střídala vídeňské valčíky, polku, waltz, blues, čaču a jiné prádávné rytmy svypalovačkami od Kabátů či rockovou klasikou. Zahrála snad úplně všechno, co si tanečníci přáli. Vzhledem kjejich „vybouřenosti“ nedošlo kžádným excesům, jen nad ránem někteří pánové svlékli saka a dámy vyzuly střevíčky.

Vpříjemném duchu se zábava nesla až do třetí hodiny.