S přípravou zahrádky s obřími rostlinami stačí začít na přelomu dubna a května. Prvním krokem je volba správné rostliny. V současnosti je vyšlechtěno mnoho rostlin s velkým vzrůstem. Z okrasných rostlin překvapí svou výškou velikánská slunečnice (například ´Kong F1´) nebo obří okrasný česnek (´Gladiator´), využít můžete ale i některé běžné rostliny: v dobrých podmínkách do dvou metrů doroste například libeček lékařský a na prosluněných místech s propustnou zeminou vypadá pohádkově les vysokých zlatě kvetoucích divizen.

Chytrý květináč
Chytré zahrady jsou tu. Nebojte se jich

Obrovské plody spolehlivě urodí velkoplodá tykev (´Atlantic Giant´) nebo obří rajče (´Gigantomo F1´). „Hodně vzrůstné rostliny potřebují samozřejmě spoustu místa. Pokud je vysloveně nechcete využít k zakrytí pohledu, umístěte je spíše do pozadí nebo k plotu či zdi. Nejde jen o estetické hledisko, rostliny tam najdou také potřebnou oporu,“ doporučuje Anita Blahušová, autorka knihy Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi.

Slunečnice se vysévá přímo na záhon od dubna do konce června. Kvést začíná zhruba za tři měsíce od vysetí. Abyste měli jistotu, že rostlinky správně vzejdou, předpěstujte si je v malých květináčích. Slunečnicová semínka vyklíčí zhruba do deseti dnů, pak už stačí jen dle potřeby zalévat. Po několika týdnech, když už předpěstované rostlinky mají několik pravých lístků, můžete slunečnice vysázet ven na záhon. Jaké vybrat stanoviště? Mělo by být hlavně osluněné, na půdu nemá slunečnice velké nároky: bude prosperovat téměř všude, s výjimkou míst velmi zamokřených.

Pokvetou až do prvních mrazíků

Slunečnice můžete pěstovat jako výrazné solitéry, ale samozřejmě také ve skupinkách. Dají se výborně řezat do vázy, pro tento účel je nejlepší vybrat čerstvě se otevírající květenství. Koncem června vyseté slunečnice pokvetou až do prvních mrazíků: pokud ponecháte na několika rostlinách květenství dozrát, budete moci pozorovat sýkorky, stehlíky a další opeřence, jak si na semínkách pochutnávají. Pokud si tedy budete chtít nějaká slunečnicová semínka schovat pro vysetí na příští rok, musíte si pospíšit. Po skončení vegetační doby seschlé rostliny jednoduše ze záhonu vytrhejte a odvezte na kompost.

Okrasný česnek s modrofialovými velikými bambulemi je ale potřeba zasadit zhruba na začátku října. Následující rok pokvete mezi květnem a červencem a ještě po odkvětu bude zahradu zdobit suchými hlavičkami. Trochu složitější je to s diviznou: tato dvouletka se vysévá v časném létě. V prvním roce vytvoří jen přízemní růžici listů, přezimuje a vykvete až v roce druhém. Pokud se divizně u vás zalíbí, máte vyhráno, bude se totiž naprosto bezpracně každoročně sama přesévat. Velkoplodá tykev i rajče jsou rostliny teplomilné, sazeničky patří na záhon až v druhé polovině května.

Pokud máte na zahradě dostatek lískových oříšků, dříve nebo později se objeví veverka.
Krtek a kamarádi. Vytvořte prostor pro šťastný život hmyzu i drobných živočichů

Jak se o rostlinky postarat? Záleží na konkrétním druhu. Aby gigantická zelenina dosáhla požadované velikosti, je třeba zajistit jí dostatek vláhy a zhruba každé tři týdny také výživu, třeba přidáním do zálivky. Slunečnice, česnek ani divizna naopak téměř žádnou péči nepotřebují.

Slunečnice do květináče

Rozmyslete si, jaké slunečnice chcete pěstovat. Kromě obřích si můžete vybrat trpasličí odrůdy vhodné pro pěstování v květináčích, rozvětvené, s květy jednoduchými, poloplnými či plnými. Slunečnice nemusí být jen žluté, existují odrůdy tmavě hnědé, tmavě červené, a dokonce i ve smetanově bělavém odstínu. Pěstování slunečnic se nemusí vzdávat ani lidé alergičtí na pyl: vyšlechtěno bylo několik odrůd, které pyl vůbec netvoří (například ´Baby Bear F1´ nebo ´Orange Hobbit F1´).