Předcházejí umístění dětí do ústavní péče

Před časem Amalthea rozjela nový projekt Děti doma – s rodiči nebo pěstouny. „Cílem projektu je pomoci konkrétním dětem z Pardubického kraje zvýšit jejich spokojenost v rodinách vlastních či náhradních a předcházet tak umísťování dětí do ústavní péče," říká Tereza Dvořáková z neziskové organizace Amalthea a dodává: „Projekt zvyšuje šanci na úspěšnost dětí v dospělém samostatném životě bez závislosti na dalších sociálních službách. Realizujeme jej od loňského srpna, díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. V projektu se zaměřujeme na systematickou a komplexní podporu dětí, jejichž vztahy s rodiči jsou narušeny a ohrožují zdravý vývoj dítěte v rodině nebo byly natolik narušeny a zpřetrhány, že děti musí vyrůstat v náhradní rodině. Pro zlepšení situace dítěte, jeho stabilitu a bezpečí ve vlastních či pěstounských rodinách je přitom zásadní důraz na vztah mezi dítětem a rodičem nebo pěstounem. Rodiče nebo pěstouny proto podporujeme v tom, aby dokázali dítěti zajistit stabilní a podnětné prostředí pro jeho zdravý rozvoj."
Pracovníci neziskové organizace pomáhají rodině si uvědomit své zdroje, mapují podpůrné rodinné a sociální sítě kolem rodiny.
„Včasnou detekcí ohrožení dítěte ve vlastních rodinách ve spolupráci s Orgánem sociálně – právní ochrany dětí pomáháme chránit dítě tak, aby byly naplňovány jeho potřeby. Pokud se stane, že dítě nemůže ve své rodině zůstat, je cílem zvolit postup, který dítě co nejméně traumatizuje a upřednostňuje péči v náhradní rodině před ústavním zařízením," dodala Tereza Dvořáková.

Projekt Na začátku pomáhá těhotným ženám

Nezisková organizace Amalthea se snaží také podporovat těhotné ženy v těžké životní situaci.
„Těhotné ženy, které se ocitly v obtížné životní situaci, podporujeme v rámci projektu Na začátku III., který realizujeme již třetím rokem díky finanční podpoře Nadace Terezy Maxové dětem," říká Blanka Valachová, sociální pracovnice ze Služby pro rodinu a dítě v České Třebové, a pokračuje: „Těhotným ženám poskytujeme podporu v řešení jejich situace tak, aby jejich dítě mohlo zůstat v rodině se svými blízkými a vyrůstalo v bezpečí. Podpora spočívá zejména v pomoci v oblasti hledání bydlení, řešení finanční situace, doprovodu k lékaři a na úřady, zajištění výbavičky a podpoře vzájemného vztahu a péče o dítě." Jak sociální pracovnice zdůraznila, poskytnutí podpory již v těhotenství má zásadní význam pro další život dítěte.
„Prostor není věnován pouze řešení materiální a bytové situace, ale také psychické přípravě matky na nastávající roli. V rámci projektu je ženám zdarma nabídnuta možnost zprostředkování odborné pomoci. Jedná se o pomoc psychologickou, terapeutickou či služby lektora dotykových masáží," dodala Blanka Valachová.

Co musí vědět, než se stanou pěstounem

Zájemci o pěstounství mají řadu otázek. Co vše je čeká, než se pěstouny stanou, jaké děti si mohou do péče vzít, v čem je pěstounství rozdílné od adopce… Na některé z otázek odpovídá Ria Černá, sociální pracovnice a psycholožka, vedoucí Centra náhradní rodinné péče:

Jaké jsou základní předpoklady pro to, aby se rodina či jednotlivec stal pěstounem?
V ideálním případě zkušenost s péčí o dítě, možnost poskytnout dítěti svůj domov, často až do jeho dospělosti, odhodlání nabídnout dítěti vztah a blízkost, ochota pomáhat dítěti zůstat v kontaktu s jeho vlastní rodinou, chuť dále se vzdělávat a spolupracovat s odborníky.
Jak dlouho takový proces trvá a co vše zájemci absolvují?
Od podání žádosti až po konečné razítko „jsem pěstoun" obvykle uplyne 8-9 měsíců, podobně dlouhá doba, jako trvá těhotenství. Tento čas slouží k tomu, aby si zájemci o pěstounství vše dobře rozmysleli, prozkoumali svou motivaci, proč se chtějí pěstouny stát, získali dostatek informací a zjistili, v čem všem se budou potřebovat ještě dovzdělávat. Zájemci podávají žádost na místním úřadě dle místa bydliště, navštíví je pak i sociální pracovnice. Krajský úřad je poté pozve do skupinové přípravy spolu s dalšími zájemci o pěstounství (v rozsahu 48-72 hodin), proběhnou také rozhovory s psychology, na názor jsou dotazovány také děti pěstounů. K žádosti je třeba doložit výpis z rejstříku, potvrzení od lékaře, zaměstnavatele…
Z čeho mívají největší obavy, v čem se třeba mýlí?
Největší obavy mívají zájemci z kontaktu dítěte s vlastní rodinou. Někdy také z toho, zda se jim podaří s dítětem navázat blízký vztah, zda je dítě bude mít rádo a zda dokážou oni přijmout dítě se všemi jeho starostmi i radostmi. Mylná představa zájemců se objevuje v tom, že dítě bude nové rodině vděčné. Bývá to zpočátku naopak – dítě chce prostě být se svými rodiči a vztah s pěstouny si buduje postupně, potřebuje čas a trpělivost náhradních rodičů.
Jaký je rozdíl mezi tím být pěstounem a dítě si adoptovat?
Po právní stránce. Adoptivní rodiče jsou dítěti zapsáni jako noví rodiče do jeho rodného listu, přecházejí na ně všechna rodičovská práva i zodpovědnost. Pěstouni nerozhodují o všech věcech dítěte jako rodiče, k důležitým rozhodnutím v životě dítěte je třeba souhlas rodičů, a pokud ten není možný, rozhoduje pak soud. Pro dítě však není rozhodující právní statut, ale schopnost pěstounů či adoptivních rodičů dítě přijmout a nepopřít jeho kořeny a vlastní rodiče. Jedině tak vyroste ve zdravou osobnost.