V Pardubickém kraji letos kandiduje 18 subjektů, což je o čtyři méně než v předchozích volbách. Jaké jsou jejich šance?

JAKO MINULE?

Bylo by velkým překvapením, pokud by volby nevyhrálo hnutí ANO. Jenže samotné vítězství nemusí pro Babišovo hnutí až tak moc znamenat. V ANO jistě ještě mají v paměti situaci, ke které došlo před čtyřmi roky. Sotva ve volebním štábu bouchlo šampaňské na oslavu výhry, už se musel vítěz voleb smířit s tím, že v krajské vládě figurovat nebude.

K podobné situaci může dojít i letos. Současná krajská koalice během čtyř let fungovala bez viditelných sporů mezi jejími představiteli a také v předvolební kampani se neobjevily žádné útoky mezi současnými spojenci. Pokud se tedy bude chtít lídr ANO Martin Kolovratník stát hejtmanem, bude dost možná potřebovat výraznou převahu. Velkou neznámou letošních voleb přitom bude, co udělá s podporou vládního hnutí ANO zmatečně řešená koronavirová krize. Ta může rovněž výrazně ovlivnit volební účast. Pokud by se kvůli obavám z nákazy báli k volbám přijít hlavně starší voliči spadající do rizikové skupiny, mohlo by mít ANO velký problém, jelikož právě v této voličské skupině má výraznou podporu.

POD NOVOU ZNAČKOU

Současný hejtman Martin Netolický se celkem pragmaticky rozhodl „odstřihnout“ od v současnosti nepříliš populární značky ČSSD a kandiduje jako lídr poněkud krkolomně pojmenovaného uskupení Pro prosperující Pardubický kraj (3PK). Právě jeho volební výsledek může být určující, pokud by tato strana dokázala překonat desetiprocentní hranici, měla by současná koalice našlápnuto k pokračování.

Jistotou krajských voleb byl zatím vždy výsledek Koalice pro Pardubický kraj. Ačkoliv kraj není žádnou lidoveckou baštou, Koalice pod vedením Romana Línka vždy dokázala získat mezi 15 a 20 procenty. Varovným znamením ovšem pro ně může být, že od roku 2004 jejich podpora setrvale (i když pomalu) klesá. Pokud by se Koalice dokázala udržet kolem tradičních 15 procent, mohl by mít Línek vzhledem k rozdrobenosti na pravé straně politického spektra šanci i na post hejtmana.

Nejsilnější pravicovou stranou na celostátní úrovni je nyní ODS, která se v krajských volbách spojila s TOP 09. Pro druhou jmenovanou stranu to byl nesmírně důležitý krok, protože v posledních krajských volbách nedokázala překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do krajského zastupitelstva a hlavně ve východní části kraje je její podpora mizivá. Je možné, že právě tato koalice bude největším vyzyvatelem hnutí ANO a tedy ani její lídr Michal Kortyš není bez šance na post hejtmana, byť pro něj jako senátora zisk této funkce patrně nebude stěžejní.

Hnutí STAN se celkem odvážně rozhodlo kandidovat samostatně, což vzhledem k jejich neustálé oscilaci kolem 5 procent může také znamenat ztrátu zastupitelských postů. Ovšem poslední průzkumy voličského potenciálu dávali STANu naději na celkem slušný výsledek.

ROZHODNOU PIRÁTI?

Černým koněm těchto voleb se mohou stát Piráti. V celorepublikových průzkumech jsou druhou nejsilnější stranou a jejich odstup za Babišovým hnutím se zmenšuje. Mají ovšem velkou nevýhodu, že se v krajských tématech dosud neangažovali a nemohou také příliš sázet na známé tváře. V komunálních volbách to ale příliš nevadilo, třeba v krajském městě jsou Piráti nejpočetnější opoziční stranou, v Chrudimi usedli ve vládnoucí koalici. V konečném rozhodování mohou být pomyslným jazýčkem na vahách, jaká koalice vznikne. Piráti si už dopředu zakázali spolupráci s KSČM, SPD a Trikolórou.

Všechny tyto strany se patrně budou pohybovat někde kolem pětiprocentní hranice, jejich koaliční potenciál je ovšem mizivý.