Když loni v létě objevili archeologové na budoucí trase autostrády D35 u Ostrova v Pardubickém kraji pozůstatky staré dřevěné studny, ještě netušili, že jejich objev možná přepíše učebnice dějepisu. A nejen u nás, ale na celém světě. Podle ředitele Archeologického centra v Olomouci Jaroslava Pešky se totiž jedná o jednu z nejstarších dřevěných struktur na světě. Ostrovskou studnu archeologové datují do let 5256 až 5255 před Kristem.

Sporná datace

„Pro nás je to jeden z nejdůležitějších nálezů poslední doby. Z hlediska dendrochronologického datování máme co do činění s nejstarší dochovanou studnou na světě,“ uvedl Peška a dodal, že z hlediska jiných využívaných metod určování stáří je ostrovská studna „až“ na druhém místě za obdobným nálezem z Maďarska.

„V Maďarsku k určení stáří využili radiokarbonovou metodu. Ta jejich studnu datuje do let v rozpětí 5400 až 5200 před letopočtem. Daný rok však tato metoda neurčí. U nás ale víme přesný rok, kdy strom padl a kdy jej naši předci ke stavbě studny využili,“ řekl Peška.

Podle něj ostrovský nález vrhá zcela jiné světlo na zručnost našich neolitických předků. Podobné konstrukce studní byly totiž běžnější až v době měděné a římské.

„V tomto ohledu je to jeden z nejdůležitějších nálezů posledních let. Víme, že lidé v neolitu studny stavěli, ale ne takovýmto způsobem,“ uvedl Peška.

Studna byla hluboká asi půl druhého metru a její půdorys měl rozměry 80 krát 80 centimetrů. Předci při její stavbě archeology značně překvapili. „Prakticky do každého kůlu u studny vyhloubili ze dvou stran drážku do pravého úhlu a do ní zasadili opracovaná dubová prkna. Což je technika, která z neolitu známa nebyla a ani jsme ji neočekávali. Běžněji je totiž známa až z doby bronzové nebo doby římské, takže tady je ta technologie již celkem vyspělá a neočekávaná,“ popsal Peška.

Dřevo bylo vším

Ostrovský nález tak naše předky ukazuje v jiném světle. A to i přesto, že pro ně práce se dřevem nebyla ničím neobvyklým.

„Techniku opracování dřeva zvládali velice zdatně, což není žádné překvapení. Víme, že stavěli dřevěné domy a dlabali čluny, takzvané monoxyly. Ale u studny je to velice zajímavý technický detail, který ukazuje, že dřevo používali i mnohostranněji. Zajímavostí pak je, že se samotná studna nacházela mimo osadu. Tu teprve musíme nalézt,“ dodal Peška.

Objev potěšil i Jana Jílka z Východočeského muzea v Pardubicích, kde bude studna, až na ní skončí konzervační práce na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli, vystavena. „Tento nález je důležitý nejenom z celosvětového hlediska, ale i z našeho lokálního. V našem koutu východních Čech se zatím moc nálezů z období neolitu neobjevilo. Pro nás je tak zásadní v tom, že můžeme lépe datovat, kdy se tu objevila první neolitická osídlení,“ poznamenal Jílek.

V nové expozici

Studna bude v budoucnu součástí nové stálé expozice na pardubickém zámku. „Kromě ní tu budou i nálezy, které jsme objevili při záchranném výzkumu na budoucí silnici D35. Například přímo ve studni jsme nalezli kosti a keramiku, která nám díky dataci více přiblíží život lidí z období lineární keramiky. Díky ostrovskému objevu a jeho přesnému datování je stále více zřejmější, že se současná archeologie neobejde bez spolupráce s přírodovědci,“ popsal Jílek.