VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bronzové vědro přepisuje historii východních Čech

Pardubice - Nález vzácné nádoby archeologové označují za objev století. Nic podobného se dosud u nás totiž nenašlo.

19.11.2017
SDÍLEJ:

Unikátní bronzový kotel musel k lékařům.Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Unikátní nález bronzové nádoby je pro archeology samé překvapení.  Jen jáma v zemi a v ní nádoba. Žádné zbytky domu, žádný hrob. Nic. Přesně taková situace se naskytla archeologům Tomáši Zavoralovi a Davidu Víchovi u nálezu, který přepisuje dějiny regionu. Ale krom záhady jim začal i boj o čas.

"Ze dvou důvodů. Hrozilo, že by nádobu přes noc někdo vykopal a odnesl . Bohužel. Průzkum terénu jsme museli provést v rychlosti a stihnout jej do tmy.  Vykopanou nádobu jsme provizorně zafixovali v bublinové folii a do všeho možného, aby se vlastní vahou nezhroutila a odvezli ji. I ten transport byl dost improvizovaný. Přišla na sedačku spolujezdce v mém autě a rychlostí 20 až 30 kilometrů v hodině jsem se s ní ploužil do muzea," popisuje Tomáš Zavoral.

Druhý den začal další boj s časem, prvotní průzkum a konzervace. "Ta nádoba byla vytažena ze svého prostředí, které ji uchovalo stovky let, ale tím mohou znovu začít korozivní procesy. Proto ji hned dostali do rukou restaurátoři, kteří ji museli fixovat a stabilizovat. Následoval i průzkum pomocí lékařských přístrojů," dodal Zavoral.

Co vlastně ale země vydala za poklad? To slovo není daleko od pravdy v dnešní i tehdejší době.

"Jedná se o takzvané situlovité vědro, které můžeme velmi předběžně datovat  - pátrání teprve bude následovat – do úseku od konce pozdní doby bronzové do starší doby železné. Datačně jsme velmi rámcově kolem 900 až 600 let před Kristem. Detailní archeologická analýza, která přesné datování určí, bude teprve následovat," říká k nálezu Jan Jílek. Území východních Čech tehdy obývala slezskoplatěnická kultura, která zde sídlila ještě před Kelty. 

Archeologové předpokládají, že by mohla pocházet ze severní Itálie nebo příalpské oblasti. Odpovídají tomu užité vzory i vědomí toho, že v těchto oblastech dokázali velmi dobře vyrábět kovové nádoby, a to zejména na severu Itálie.

Zajímavá ale je doba, ze které k nám nádoba přišla. Nejen, že předmět je zcela unikátní v poměrech celého našeho území, ale i v našem regionu, který nepatřil k příliš bohatým a ležel na vedlejší větvi hlavní obchodní trasy. I když i zde mohou více napovědět nové nálezy.

"Chronologicky ji u nás ve východních Čechách řadíme do slezskoplatěnické kultury, což je kultura, kterou řadíme do období popelnicových polí. Je zajímavé, že tato kultura se donedávna nevykazovala bohatými nálezy pocházejícími z importu. Ve srovnání s oblastí středočeskou či jihomoravskou byla považována za chudší. Z tohoto období ani žádný takový předmět vystaven v naší expozici není. Nález nádoby, pokud nepočítáme drobné zlomky kovových nádob na lokalitě Úhřetice na Chrudimsku, je svého druhu první. Nálezy bronzových nádob nemáme z této kultury dokonce ani ze sídlišť či pohřebišť. Jisté vysvětlení by pro to mohlo být v teorii, že právě tyto cenné nádoby mohly být ukládány na pohřební hranici spolu se zemřelým – jisti si tím však nejsme," říká Jan Jílek.

A do této situace přichází nález, který dosavadní zjištění staví do opačného světla. V regionu, ve kterém by z dosavadních souvislostí a zjištění neměl vůbec být. A přitom jde o největší cennost, která se z té doby u nás našla. "Nádoba sama o sobě patří ale k unikátům i v republikovém měřítku. Podobný nález u nás doposud neznáme, nádoba vyniká zejména svou velikostí a výzdobou," připouští Jan Jílek.

Záhadám však není konec. Zjevení bronzové situly totiž provází další tajemství.

Archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral a David Vích z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě lokalitu nálezu doprohlédli – jenže, nic dalšího nenalezli. A ono nic je právě podivné. Spíše se předpokládalo, že nádoba bude součástí hrobu, nebo svatyně. Po jejím vyzvednutí ze země, kde nerušeně spočívala tisíce let, nenašli archeologové v nejbližším okolí vůbec nic dalšího. Ani pozůstatky hrobu či zlomků keramických nádob. To vzbuzuje další otázky ale Východočeské muzeum v Pardubicích to vzdát nechce. V lokalitě má v plánu provést nedestruktivní povrchový průzkum,  geofyzikální průzkum a další průzkumy využívající například satelitní data a možná přece jen najít další stopu.

"S ohledem na to, že se zatím našla nádoba - pouze jediná věc, lze přemýšlet o tom, že mohlo jít o monodepozitum – cílené uložení jednoho předmětu. To by nabízelo vysvětlení, že šlo o kultovní záležitost a obětinu neznámému božstvu či uschování kořisti. Archeologie v tomto ohledu ale zatím musí pracovat s hypotézami. Daleko více nám mohou dosvědčit přírodovědné analýzy zaměřené na rozbory zbytků materiálů v nádobě. Příběh ještě nekončí, veškeré zkoumání je teprve na začátku," předestírá Jan Jílek.

Cesta dlouhá a trnitá

Fascinující musela být i cesta takového pokladu k nám. Pro představu – 9. až 6. století před Kristem je doba, kterou u nás známe z knihy Eduardy Petišky Staré řecké báje a pověsti. Je to doba počátků řecké civilizace, která teprve pomalu vstupuje na jeviště světové historie.

"Můžeme si asi dovolit tvrdit, že pravděpodobně už byla vezena jako hotový výrobek a velmi pravděpodobně na voze. Možné je však také, že nádoba byla montována až na místě, tedy ve východočeském prostředí. Montáž však probíhala pod dohledem zkušených řemeslníků, kteří cestovali s tímto luxusním zbožím. Nemusela však takto cestovat přes Alpy. Její stezka mohla hory obejít přes karpatskou kotlinu – nynější Slovinsko a Maďarsko, kde nálezy podobných nádob doložené máme," nabízí vysvětlení Jan Jílek.

Přicházíme k obchodní stezce. Jenže. Nepředstavujme si onu stezku jako dálnici a ani ne jako vyšlapanou pěšinu. "Obchodní stezku si nesmíme představovat jako římské silnice, ale jako pomyslné komunikační koridory v krajině, kterými se pohybovali obchodníci a karavany. Jde o relativně snadné a schůdné úseky terénu, žádné budované ani udržované trasy. Logicky můžeme předpokládat, že na tyto cesty navazovaly v postupu času další až po středověk a některé možná až k současnosti," vysvětluje Jan Jílek.

Sama nádoba je vytvořena způsobem, který je typický pro oblast severní Itálie a příalpí. Zdobená je lištovitě puklicovým stylem a motivem slunečního kotouče taženého labutěmi. To je starý symbol známý již z konce střední doby bronzové ze středomořské oblasti, ale i ze severních území.

"Je to značně luxusní kus, který mohl být pouze v majetku elity či náčelnické vrstvy. K tomu máme jen vodítko v podobě bohatých hrobů z Chýště nebo Platěnic, kde byly objeveny bohaté pohřby. Jako jistou indicii pro tuto vrstvu máme i rozsáhlý dvorec v Opatovicích nad Labem, jehož model je v naší expozici. To jsou ukazatele, které by mohly napovídat, že zde takové centrum jakési mocenské či elitní vrstvy být mohlo," naznačuje archeolog.

Jistot v tomto příběhu je zatím málo. Jednou z nich je původní účel nádoby. Tento druh sloužil ve středomoří k míšení vína a vody. Nápoje, který byl ve středomoří tradiční. V prostředí našem – tedy u roztroušených osad uprostřed pralesů, by však přítomnost tak luxusního a dovezeného zboží jako vína byla hotovým důkazem více než pohádkového bohatství. Co se v nádobě nalézalo, může napovědět již zmíněná přírodovědná analýza.

"Lze si představit, že zde u nás nádoba též sloužila k podávání alkoholických nápojů místní produkce při slavnostech náčelníka a jeho družiny. Přejímání a napodobování některých zvyků od vzdálených národů bylo běžné i v pozdějších dobách. Lze jej tedy předpokládat i v tomto případě. K vaření nádoba určitě nesloužila. Nenese stopy opálení. Zato však mohla a zřejmě i měla význam symbolický. Podobné kusy sloužily jako jasná a veřejná demonstrace bohatství a vlivu. Jen náčelnická vrstva se mohla takovou nádobou honosit," uzavírá Jan Jílek.

Autor: Jiří Sejkora

19.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Svíce zapálila výpary technického benzínu, tři ženy skončily v nemocnici

Vánoce na zámku i v pozdámčí ve Slatiňanech.
17

Ve slatiňanském zámku začala velká vánoční výstava

Přecpaný archiv je minulostí. Muzeum má na léta vystaráno

Skuteč – Městské muzeum ve Skutči vyřešilo palčivý problém, neboť v jeho archivu už nebylo místo, kam by muzejníci mohli ukládat další písemnosti, tiskové materiály nebo fotografie.

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 9. až 10. prosince 2017.

V Třemošnici se konal taneční věneček

Třemošnice /FOTO/ - V místním kulturním domě se v pátek 8. prosince konal taneční věneček. Na ten se přišla podívat spousta lidí, rodiče, prarodiče a kamarádi.

OBRAZEM: Miminka z chrudimské porodnice 9. prosince

Chrudim - Díky vstřícnosti chrudimské porodnice vám budeme na našich stránkách přinášet fotky nejmladších Chrudimáků. Pokud se vám nepodařilo získat sobotní výtisk Chrudimského deníku, nevadí. Miminka otiskujeme ještě na straně 10 a 11 v Týdeníku Chrudimsko. Ten vychází každé úterý jako příloha Chrudimského deníku, od středy do pondělí je pak na stáncích k dostání i samostatně.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT