„Chtěl bych, aby lidé poznali, jak EU funguje, že není odříznutá od normálního života. Touto cestou bych chtěl také inspirovat co nejvíc mladých lidí, kteří by zde chtěli pracovat. Potřebujeme tu Čechy. Je tu 800 míst, které můžeme obsadit a neobsadili jsme. Je to velká škoda," říká Tomáš Zdechovský.

Studijní pobyt účastníci získali většinou za odměnu nebo jako výhru v soutěžích, týkajících se Evropské unie. Platí to například pro Jana Rytinu a Anetu Sodomovou, kteří si vedli nejlépe v testu plném rafinovaných otázek.

„Tentokrát je skupina hodně mladá. S touto generací je třeba hodně pracovat, protože euroskepticismus, který se nyní šíří, stojí na planých argumentech a mladí si je musí ověřit," dodává europoslanec.

Centrum Evropy

Majestátní kolos budovy Evropského parlamentu z oceli, skla a beton se tyčí nad okolními domy. V patnáctipatrových věžích pracují úředníci. Všude vlají vlajky členských států Evropské unie. Vstupujeme nejprve do informačního centra Parlamentaria.

Tato část je volné přístupná veřejnosti. Na stěnách jsou nápisy v mnoha desítkách jazyků, poznáváme i češtinu. Přicházíme ke třem modelům obrovských staveb, která představují tři centra Evropské unie, a to Brusel, Štrasburk a Lucemburk, kde sídlí generální sekretariát. „Ročně zde přeloží milion stran do 24 úředních jazyků, aby každý europoslanec obdržel materiály ve svém jazyce," poznamenává hlas z audioprůvodce.

Desítky metrů chodeb Parlamentaria jsou vyplněné historií Evropské unie. Nachází se tu i fotky všech 751 europoslanců a každý z návštěvníků hledá ty své. Za silným sklem tu dokonce leží vystavená Nobelova cena za mír, kterou EU obdržela v roce 2012.

Završením návštěvy Evropského parlamentu je nahlédnutí do zasedacího sálu během jednání. Obrovská místnost pro 751 lidí však zeje prázdnotou. Na svých místech sedí jen necelá padesátka europoslanců. Ačkoliv se absentérům krátí plat, neexistuje žádný mechanismus, který by je donutil se jednání účastnit. Na jejich stolech se bělobou lesknou připravené a netknuté podklady.

Navštěvujeme také stálé zastoupení České republiky při Evropské unii. V budově pracuje na 90 diplomatů, úředníků, kuchařů i řidičů. Ujímá se nás Magdalena Kramperová a představuje nám fungování českého zastoupení a akce, které pořádá.

Stále zastoupení sleduje agendy, stará se o výměnu informací a postupech při schvalování legislativy, zajišťuje návštěvy a pořádá také tři velké kulturní akce propagující Českou republiku.

Jazyková zvláštnost

Brusel se podle Magdaleny Kramperové podepsal i na českém slovníku. V roce 1466 dorazilo poselství českých šlechticů vyslaných králem Jiříkem z Poděbrad do Bruselu. Přijeli v únoru, a tak město nalezli v sevření sněhu. U zámku však byla zamrzlá plocha, na níž se bavil prostý lid tím, že jezdil na podivných železech. České šlechtice kratochvíle tak zaujala, že si několik želízek vzali s sebou a pro nedostatek jiné terminologie jim začali říkat brusle, neboť pocházela z Bruselu. (lv)