Kliknutím zvětšíte„Výkupní cena po novém roce stoupla, pro nás je to nyní kolem 15 korun za kilo mrkve. Jenže ještě musíme zeleninu na své náklady zabalit a obalové materiály zdražily zhruba o 40 procent,“ počítá spolumajitel královéhradecké firmy VH Agroprodukt Jan Věcek.
Další položkou, kterou farmář platí, je i doprava. Před rokem by byl s takovou cenou za klíčový produkt firmy spokojený, jenže od té doby několikrát zdražila elektřina. „Do konce minulého roku jsme měli zafixováno na 3,70 korun za kilowatthodinu, což už ale bylo třikrát víc než v roce 2021. Teď platíme spotovou cenu, dnes je to za silovou elektřinu necelých pět korun za kilowatthodinu,“ vysvětluje Věcek.
Energetická náročnost
Tržní cena elektřiny je tak nižší než ta státem zastropovaná. „Málokdo si uvědomuje, jak je zpracování zeleniny energeticky náročné. Jednak linky na zpracování a balení zeleniny a pak je drahé i skladování, tedy chlazení, případně ventilování. Náklady na elektřinu jsou u kilogramu kolem čtyř až pěti korun, což je o tři koruny víc než předloni,“ dodává podnikatel v hale, kde rachotí linky čištění a balení kořenové zeleniny.
Hned vedle jsou chladicí boxy a právě chlazení uskladněné zeleniny prodražuje v posledních týdnech i nezvykle teplá zima. Teď chce firma na střechu svých hal umístit fotovoltaiku, která by pokrývala její energetické potřeby.
VH Agroprodukt patří k největším pěstitelům v zemi. Hospodaří na 1200 hektarech půdy a pěstuje především kořenovou zeleninu a cibuli. Celkem má 60 stálých zaměstnanců a stejný počet pak zaměstnává sezónně. „Na skladech teď máme šest tisíc tun zeleniny. Odhadujeme, že ji budeme prodávat do konce dubna. Otázka je, jak se budou vyvíjet ceny,“ upozorňuje Věcek na další neznámou, se kterou se zelináři potýkají.
„Za minulý rok jsme stále v červených číslech. V normálním roce bychom měli už někdy v září splacené provozní úvěry, teď jsme stále v minusu. Ničí nás i sazby za provozní úvěry, které se pohybují kolem devíti procent,“ připomíná spolumajitel firmy.
Potřebují podporu státu
Současně ale říká, že u zeleniny zůstane, možná ale sníží pěstební plochy. „Jednoznačně bychom my zelináři potřebovali podporu státu na skladování zeleniny a na závlahy. Za těchto vstupů není možné udržet přijatelnou cenu zeleniny. Buď skončíme, nebo bude cena extrémně vysoká,“ dodává podnikatel, který je v oboru už 25 let.
S podobnými problémy se potýkají snad všichni pěstitelé zeleniny. Podle Alice Kouřilové ze Zelinářské unie Čech a Moravy několik firem s pěstováním zeleniny skončilo. „Zaznamenáváme to už druhým rokem, že se někteří pěstitelé přeorientovávají třeba z konzumní zeleniny na průmyslovou. Ale vzhledem k nárůstu cen energií končí nebo omezují nákupy i někteří konzerváři, většinou mrazírny,“ informuje Kouřilová.
Unie sdružuje 180 pěstitelů zeleniny a někteří se přeorientovávají třeba na obilniny nebo na řepku. „Je to pro nás bolestné. Doufali jsme, že se po covidových letech začne českým pěstitelům zeleniny dařit, ale zatím je to jenom zbožné přání,“ říká Kouřilová.
Současně připomíná případy, kde farmáři museli loni na podzim třeba zaorávat špenát, protože se ho nevyplatilo prodat. Unie také věří, že českým farmářům pomůže čerstvě novelizovaný zákon o významné tržní síle. Ten má producenty lépe chránit například před nekalými praktikami obchodníků. „Uvidíme, jakým způsobem budou probíhat případné postihy za nedodržení zákona, dosud byly ty tresty jen symbolické,“ dodává Kouřilová.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
