Na tom, koho představují dvě metrové kresby, objevené v pětimetrové výšce pod omítkou při rekonstrukci kostela, se badatelé neshodnou. Podle památkářů se jedná o čertíky. Tuto interpretaci nezavrhuje ani profesor královéhradecké univerzity František Musil. Malby jsou v místech, kde byl původní vchod pro mnichy z kostelní tribuny do dnes již zaniklého kláštera.

„A tak se objevil výklad, že malby čertíků pocházejí z doby po skončení husitských válek, kdy byla averze vůči církvi, a někdo z obyvatel takto označil místo, kde stávala původní jižní věž přes kterou vedl vchod pro mnichy do a z kostela. Čerti snad měli v tehdejší atmosféře představovat nenáviděné mnichy,“ říká Musil.

Profesor Jan Royt, přední odborník na středověkou ikonografii z pražské Univerzity Karlovy, s tím nesouhlasí. „Ďáblové to určitě nejsou. Není vyloučeno, že by mohlo jít o alegorii se zajíci, jako na zámku v Bučovicích,“ upozorňuje. Naráží tím na výzdobu zaječího sálu bučovického zámku, kde v rámci naruby převráceného karnevalového světa vystupují postavy zajíců v lidských rolích.

Mnohem starší historie

Dosud netušených souvislostí si povšiml spisovatel a scénárista Arnošt Vašíček, který se zabývá nerozluštěnými archeologickými nálezy, nevysvětlitelnými úkazy a tajemnými jevy. „Na chrámové klenbě se nachází nápis: Chrám tento Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boží vystaven byl v Létu 453 od Narození Božího. Pokud by tato informace byla pravdivá, pak by to byl zcela nejstarší kostel v Čechách a my bychom museli připustit, že zde nějaký věrozvěst zavítal daleko dříve, než se doposud soudilo,“ podotýká Arnošt Vašíček.

Podle některých náznaků mělo jít o misionáře z Pannonie, kteří patřili k následovníkům svatého Martina. „Ti byli ze svého původního sídla vyhnání příchodem Hunů. A to mě přivádí k jednomu řešení. Nepředstavuji postavy na zdi kostela hunské válečníky s typickými vyčnívající varkoči vlasů z přilby či čepic a sečnými zbraněmi u boku? Namalovali je, původně snad jen na pergamen, sami misionáři nebo to byla osobní zkušenost obyvatel Klášterce? Pokud by kostel byl skutečně založen roku 453, tedy stejného roku, kdy zemřel hunský král Attila a kdy předpokládáme, že jeho lidé prošli Moravskou bránou dál na sever, pak je možné, že někdo pozoroval hunské hordy, jak táhnou krajem a pak je poněkud neuměle, možná jako varování překreslil na stěnu kostela hned u vchodu a pěkně vysoko,“ uvažuje Arnošt Vašíček.

O seriálu
Prázdninový seriál Deníku Tajemným krajem s Arnoštem Vašíčkem přinese šest zastavení na záhadných místech Pardubického kraje. Spisovatel, scénárista, cestovatel a novinář Arnošt Vašíček (*1953) patří k nejzasvěcenějším znalcům tajemných míst v Česku. Je autorem dvacítky knih, napsal scénáře k sedmdesáti dokumentárním filmům i televizním seriálům, například Strážce duší, Ďáblova lest nebo Ztracená brána. Česká televize letos odvysílala šestidílnou sérii České tajemno. V pokračováních se můžete těšit na Codex Gigas, templáře, zpodobení kacířů, alchymisty a zlatoděje nebo enigmu pěti G. Další díl vychází v sobotu 8. srpna.