Tenkrát všímálkové objevili na vlečce ve VCHZ Synthesia Pardubice cisternu, výrazně označenou varovnými symboly a nápisy, že jde o prudký jed. Všímálkové z ní natočili, přivoněli, opatrně ochutnali.

Dospěli k názoru, že jde o čistý líh a národní podnik se sichruje před jeho krádeží klamavými cedulemi s lebkou a zkříženými hnáty.

Tenkrát v chemičce pracovalo hodně lidí, kteří neměli o chemii ani ponětí. Byli to většinou bývalí drobní řemeslníci, kteří po roce 1948 přišli o živnost, a statkáři, kteří museli pole odevzdat do družstva. Do bandasek, ve kterých si z domova přinášeli kafe nebo polévku, bujaře a štědře natáčeli zrádnou tekutinu a večer pak hostili kamarády.

První lekce chemie byla tvrdá. Zřejmě už nikdo dodatečně nespočítá, kolik lidí záměnu etanolu a metanolu, které se liší nejen jedním písmenem v názvu, tenkrát odskákalo. Na jednu noc prý nechalo vedení hlídat cisternu Lidovou milicí. Dalšími oběťmi byli i milicionáři.

Současná metylalkoholová smrtící smršť má možná jiné kořeny. Společný je jmenovatel – opít se lacino, případně zadarmo. Lidí, kteří tenkrát pili jen proto, aby unikli realitě, bylo hodně. Dnes jich taky není málo. Zklamání z polistopadového vývoje, vládní politiky, korupčních afér a dramatické prohlubování sociálních rozdílů hodně lidí řeší způsobem, který nic neřeší, tedy alkoholem.

Jde opravdu o tragickou kombinaci vládní liknavosti a šlendriánu ve vytvoření bezpečného prostředí pro výrobu, distribuci a prodej nezávadného alkoholu a zhoršujících se ekonomických podmínek promítajících se do propadu životní úrovně občanů.

Rozdíl je v tom, že tenkrát zabíjela jen neinformovanost, případně hloupost. Současná vědomá distribuce nepoživatelných  lihovin může být i výsledkem hrůzně cynického podnikatelského kalkulu. Zrodil se v hlavě, která, bohužel, neskončí v oprátce. Jednak to nemůže žádný soud kvalifikovat jako masovou vraždu, jednak nemáme v trestním řádu, opět říkám bohužel, trest smrti.   Miroslav Váňa, poslanec za ČSSD