Po krátkém, pětiměsíčním nadechnutí hospodských a restauratérů je to tu zas. Někteří ale tvrdí, že druhou vlnu už nepřežijí a své podniky zavřou.

„Když jsem teď za celý okres dojednávala smlouvy například s autorskými svazy, podepsala jsem je po konzultaci se členy jen do konce roku. Někteří hospodští se bojí, že už nepřežijí,“ uvedla Zdena Slejšková, šéfka chrudimského Cechu podnikatelů v pohostinství.

Ne ze všech hospod ale zní tak truchlivé hlasy. „Jsem ve svém, zaměstnance nemám a nájem neplatím, takže to přežiju. Budu muset, opatření chápu,“ uvedl majitel jednoho vyhlášeného baru v Pardubicích.

„Když umřel Brežněv, tak se taky zavřely hospody. Já nevím, proč to hospody vždy musí odskákat jako první,“ zavtipkoval René Salaquarda, majitel penzionu v Bítovanech u Chrudimě.

Na výdejové okénko rezignoval. Jednak se nevyplatí, což potvrzují i desítky dalších hostinských, jednak to podle mnohých nemá s gastronomií nic společného.

Další alespoň na obědy výdej jídel okénkem či rozvozy zkouší, poptávka je ale slabší než obvykle.

„My okénko na obědy zkoušíme. Zeptejte se ale až za dva týdny, jak na tom budeme,“ reagovalo několik jiných provozovatelů, mezi nimi například šéf hlinecké restaurace U Tvrze Petr Pátek.

Mnohde drží omezený provoz jen kvůli udržení zaměstnanců, jinak je zcela nevýdělečný. Třeba právě v Chrudimi nadále vaří jen asi polovina podniků.

Lepší podmínky než na jaře

Nářky hostinských bezprostředně po úterním oznámení uzavření všech restaurací však zmírnila vláda, která pro přežití nabídla podnikům lepší podmínky než při jarní vlně epidemie.

Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do výše 50 tisíc korun. Vláda také ve rozhodla, že přispěje podnikatelům na komerční nájmy, a to až 50 procenty z celkového nájemného za toto období, navíc bez ohledu na postoj majitele nemovitosti. Na jaře byla úleva na nájemném podmíněna souběžnou slevou i od pronajímatele a rovněž náhrady mezd byly nižší.

Opět však platí, že hlavně na venkově, kde nefungují klasické restaurace, ale různé klubovny a polooficiální výčepy, se lidé po různu scházejí u točeného piva dál.

„Je to o sousedech, z těch jde větší strach než z policie. U nás ve vsi místní hospodská zavřela, bojí se udání. Ale v sousední obci se chlapi vždycky mezi sebou domluví a večer se v tom svém klubu tajně u pípy sejdou,“ uvedl muž z jedné nejmenované vesnice poblíž Litomyšle.