Kupříkladu důvody rozvodů. Naprostá většina svazků – dvě třetiny z loňských 26 083 zkrachovalých manželství – skončila kvůli obligátnímu „rozdíl povah, názorů a zájmů". Ale vyskytly se i upřímné páry, které přiznaly nezvyklejší příčiny a soudy je posvětily. Konkrétně?
Sedm desítek svazků bylo rozvedeno, jelikož novomanželé uznali, že se vzali 
z nerozumu.

„Neuvážený sňatek byl loni příčinou rozvodu na straně muže a zároveň ženy ve 41 případech, v 17 případech pak byla tato příčina pouze na straně muže a ve 13 případech pouze na straně ženy," rozkrývá oficiální čísla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

NESHODY V POSTELI

Statistici sledují dokonce 
i to, kolik svazků bylo rozvedeno kvůli sexuálním neshodám partnerů (loni to bylo po dvaceti případech, kdy soud uznal chybu buď na straně muže, nebo ženy).

„Je to opravdu zcela výjimečná záležitost, protože líčit před soudcem ‚ložnicové podrobnosti' dokážou pouze zvláště otrlí jedinci," komentuje statistiku jindřichohradecký advokát Ivo Jahelka. „Nehledě na to, že důkazy pro takováto tvrzení – například ve formě výpovědi svědků – obvykle nepřicházejí v úvahu."

Svým klientům proto doporučuje, aby neprali před soudem „špinavé prádlo", ale dohodli se na příčinách rozvratu manželství ve zmíněné obecné rovině – nesoulad zájmů a povah, citové odcizení. Soud to pak dál nezkoumá a manželství rozvede i rychle.

To si zřejmě začíná uvědomovat stále více rozvádějících se. Počty přiznaných sexuálních neshod klesly za posledních deset let třikrát a neuvážených sňatků čtyřikrát.

I nevěra, která ročně stojí za stovkami rozpadlých manželství kvůli záletům mužů i žen, je jako příčina rozvodu zhruba na polovině hodnot před deseti lety.

NEJMÉNĚ OD ROKU 1978

Ze statistik se dají vyčíst 
i další pozitivní trendy. Přestože se manželství 
v Česku rozpadne každých zhruba dvacet minut, loni se událo nejméně rozvodů od roku 2000.

Pomineme-li rok 1999, kdy nízký počet rozvodů souvisel s úpravou legislativy, tak šlo dokonce v absolutních číslech o nejnižší počet od 1978.
„Stále ale patříme do skupiny zemí s vyšší rozvodovostí," srovnává demografka Jitka Rychtaříková 
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Historické maximum, 
50 procent manželství končících rozvodem, bylo zaznamenáno už v roce 2010. Nyní jsou hodnoty zhruba 
o tři procentní body nižší.

RIZIKO PO OSMI LETECH

V letošním prvním pololetí soudy posvětily rozpad 
13 477 manželství, ve kterých žilo s rodiči téměř 
12,4 tisíce dětí.
Nejrizikovější období, kdy je počet zkrachovalých svazků nejčetnější, přichází po osmi letech od svatby.

„Nejvyšší rozvodovost mají manželství osob s nižším vzděláním, zatímco vysokoškoláci se rozvádějí nejméně," podotýká demografka Rychtaříková.
Co se týče krajů, nejvyšší úhrnnou rozvodovost mají ve Středočeském kraji 
a nejnižší v Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

A u necelé dvacítky Čechů se loni ukázalo, že platí pravidlo „když musíš, tak musíš". Rozvést se tak nechalo i osmnáct mužů 
a jedna žena ve věku nad osmdesát let.

Proč se páry rozcházejí.