Další šíření kůrovcové kalamity, která je podle lesáků nejhorší v historii, je už pro letošek zažehnáno. Aktivní sezona kůrovce s létem skončila, lesáci se tak nyní zaměřují na zalesňování vykácených holin.

„V Pardubickém kraji jsme letos v prvních sedmi měsících vytěžili téměř 115 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva. Nejvíce postiženou oblastí je Moravskotřebovsko a lesy v okolí Jevíčka, dále pak Nasavrcko, Ronovsko nebo lesy v okolí Heřmanova Městce. V těchto lokalitách jsme vytěžili 85 % uvedeného objemu kůrovcového dřeva,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Spalničky. Ilustrační foto.
Spalničky letos v našem kraji řádí nejvíc z Česka

Řáděním kůrovce utrpěly hlavně smrky. Lesníci se je snaží nahradit. Zvyšují podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku prý neobejdou.

Hlavně duby a buky

„Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buření. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle. Převažovat bude buk 32% a duby 22 %. Smrk bude vysazován pouze na vhodných stanovištích v rozsahu 17 % a borovice 14 %,“ dodala Jouklová. Zbývající procenta pokrývá pestrá škála dřevin, jako je jedle, olše, javor, bříza a další.

Samotné Lesy ČR, které v kraji obhospodařují zhruba 40 procent lesů, chtějí letos vysadit 1,4 milionu sazenic na 252 hektarech.

Náš kraj na tom v kůrovcové kalamitě není ještě nejhůř, v příštích letech však hrozí až polovině zdejších lesů. V součtu jde jen v našem regionu o 30 milionů metrů krychlových dřeva.

„Smrky jsou historicky na špatném stanovišti, v řadě případů jsou špatně obhospodařované. Z toho důvodu je smrk málo odolný a nestabilní, v době sucha podléhá chřadnutí, není vitální, nemůže mízou zalévat kůrovce, tím pádem ho podkorní hmyz napadá,“ řekl pro ČTK lesnický expert Aleš Erber. Ten se stal členem kůrovcového štábu zřízeného Pardubickým krajem.

Obrovské ztráty

Stát už uvolnil lesákům ruce, aby na holiny mohli sázet nové stromy bez ohledu na běžná pravidla. „Tím dáváme lesním hospodářům důvěru, že zalesní co nejširší spektrum vhodných dřevin,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Úřady ke změně vedl fakt, že se nabídka sazenic různých druhů stromů místně liší.

Kalamitou nejpostiženější jsou právě smrky, které na většině území tvoří nepůvodní dřeviny a jejich monokultury jsou na šíření kůrovce velmi náchylné. Kalamitu umocnilo sucho posledních let, hlavně vloni. Ztráty lesáků kvůli poškozenému dřevu jdou v Česku do několika desítek miliard korun.

Socha se vrátí k majiteli
Ukradená socha se vrátí k majiteli