Letos se dožívají české kraje jako nově zřízené instituce veřejné správy mladé české demokracie dvaceti let svého fungování. Paralelně s dospíváním těchto nových samospráv začala ovlivňovat kvalitu veřejného života v Česku finanční podpora evropských institucí a Evropské unie, jíž se stala Česká republika součástí. Evropské peníze významně ovlivnily obrovské množství užitečných projektů v obou východočeských krajích a tím i kvalitu života jejích obyvatel.

Které z těchto východočeských projektů konkrétně považujete za nejvýznamnější? V čem vlastně evropské peníze pomohly veřejným projektům v těchto regionech?
Ve východních Čechách bylo realizováno přes 13 tisíc projektů, takže vybrat jen jeden je nemožné. Nicméně jeden zmínit musím, protože jsem u něho byl od začátku a jsem hrdý na to, že se nám povedl. Je to hradecké centrum pro testování leteckých motorů, což je nejen pro Hradec, ale i pro kraj obrovsky prestižní záležitost. Díky tomu sem jezdí odborníci z celého světa. Nicméně obyčejný člověk třeba v Rokytnici v Orlických horách spíš ocení, že se zde za peníze z EU opravila místní hasičárna, kdy se ze skupinky dobrovolných hasičů stala poloprofesionální jednotka, která jezdí zachraňovat lidi i za polské hranice. A pak jsou pro lidi významné i stovky opravených silnic, mostů nebo dostavěná D11 do Hradce Králové, která byla také zaplacená z evropských peněz.

Dokázaly východočeské kraje příležitosti tohoto historického období, kdy Unie Česku finančně významně pomohla, skutečně náležitě využít?
Z mého pohledu ano. Vždy může být lépe, když ale vidím třeba sportoviště v Jaroměři, Bernarticích, nové vybavení všech nemocnic, opravený Broumovský klášter nebo Kuks, mám prostě radost.

Marie Macková.
Autorka historických detektivek: Bourání stereotypů mě baví

Tomáš Zdechovský (narozen 2. listopadu 1979 v Havlíčkově Brodě) je český politik, od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu, od roku 2020 místopředseda KDU-ČSL. Předtím působil jako krizový manažer a mediální analytik.

Zvládly východočeské kraje zřídit instituce/agentury, které opravdu kompetentně, spolehlivě a užitečně využívaly evropskou podporu v těchto regionech?
Pardubický kraj stále má svého zástupce v Bruselu, který je obrovsky nápomocný v získávání mj. investičních příležitostí pro místní podnikatele, kteří pak mohou dát práci lidem v regionu. Hradecký kraj bohužel několik let nazpět zastoupení zrušil a v podnikatelské sféře je to znát. Mít zastoupení v Bruselu je vždy obrovská příležitost.

Mohl byste zmínit oblast či konkrétní „evropské“ východočeské projekty, které považujete problematické?
Z nedávné doby známe třeba kauzu Česko-polské akademie celoživotního vzdělávání, kdy se kurzy neuskutečnily, řešil to hradecký soud. Ten řešil i případ ex-manažerů firmy Technistone, kde byla škoda 50 milionů. Pak byly nějaké spíše drobné projekty, kde se prokázalo předražení zakázek např. při nákupu nemocničního vybavení. Obecně lze ale říci, že nějak problematických projektů jsou v ČR jen zhruba 2 %, zbytek jsou smysluplné a potřebné projekty, které slouží lidem tak, jak mají.

Čím to, že viditelné, velké skandály související s čerpáním evropské podpory, které postihly jiné regiony (NUTSII Severozápad, Střední Čechy, střední Morava), se východním Čechám vyhnuly? Byly východočeské regionální agentury šikovnější v zametání stop nebo se podle vás zde skutečně podařilo převádět evropskou regionální podporu skutečně čistě a transparentně?
Spíše ta druhá možnost, lidé i politici tu jsou poctivější, a to se výrazně projevuje na všem. Podání ruky stále platí, a to bez ohledu na to, z jaké strany politik je. A to je důležité. Umět táhnout za jeden provaz.

Koronavirus: výhled do budoucna
Česko má za sebou první vlnu koronaviru: jsou tři scénáře, co se může dít dál

Řada lidí i politicky činných osob se často chová k evropským dotacím a finanční podpoře jako k cizím penězům, které lze použít tzv. na cokoli, hlavně aby se utratily. Proč si stále lidé v Česku nedokáží uvědomit, že jde z velké části o české peníze, které do Unie posíláme a k nám se „jen“ vrací za často transparentnějších podmínek, než vybrané daně přerozdělují domácí instituce veřejné správy?
I k firemním penězům se zaměstnanci velmi často chovají s menším respektem než k vlastní výplatě, kdy i s tou nemálo lidí neumí zacházet správně, upadá do spirály zadlužení apod. Takže zde vidím dva faktory – špatnou finanční gramotnost i klasické „bližší košile než kabát“. Ty evropské peníze najednou přijdou „zvenku“, tak asi i převažuje pocit „co je doma, to se počítá“ a rychleji se jedná, než přemýšlí.

Může mít otřesné zneužívání evropské podpory způsobené flagrantním střetem zájmů současného českého premiéra dopad na další budoucnost regionálních projektů s evropskou podporou?
Ano, ty dopady už jsou a ještě budou. Jakékoliv prokázané zneužití evropských peněz má za následek snížení důvěry v toho, kdo peníze zneužil. Už se třeba nepodporují programy pro rozvoj cestovního ruchu, nebo jsou stanoveny různé dotační stropy. A podobné je to i v zemědělství, kde řada poctivých zemědělců nedosáhne kvůli střetu zájmu premiéra na některý druh podpory.

Jak podle vás tento střet zájmů deformuje vnímání české společnosti na evropskou podporu a dotace či dokonce užitečnost a prospěšnost evropských institucí a jaký mohou mít dopad na vývoj české demokracie?
Sílí odpor k dotacím, čemuž se nedivím a sám jsem zastáncem toho, aby se místo dotací dávaly spíše jen výhodné půjčky přes Evropskou investiční banku. Hlavně ale začíná mít spousta lidí pocit, že EU = dotace a návdavkem „diktát Bruselu“. Tak to ale není. Největší výhoda EU je volný pohyb osob, zboží a služeb. ČR z toho jako proexportní země v srdci Evropy obrovsky těží. Navíc jsme z 89% závislí na zahraničních investicích. Bylo by škoda o to přijít.

sucho
Následky sucha v Česku: Někteří sedláci už zaorávají mák