Analýza, kterou na základě statistických dat ministerstva práce a sociálních věcí zpracovalo datové oddělení Deníku ukázala, že ve většině municipalit je nezaměstnaných víc, než tomu bylo před rokem.

O tři a více procenta narostl v meziročním srovnání počet lidí bez práce v Zádolí (6,9), Vysoké (6,1), Koruně (5,3), Malíkově (5,1), Vísce u Jevíčka (5,0), Přepychách, Hlavečníku, Sovoluskách (4,8), Trojovicích (4,4), Libkově (4,3), Pastvinách, Sopřeči (4,1), Mikulči, Hamrech (3,7), Stojicích (3,6), Těchoníně, Hartinkově, Bousově (3,5), Skleném, Pustině (3,4 ), Tetově, Boru u Skutče (3,3) a Čenkovicích (3,2).

PREMIANT MEZI KRAJI

Naopak míst, kde nezaměstnanost o víc jak tři procenta klesla je mnohem méně (Nabočany, Podbořany u Ronova, Liboměřice, Chotovice).

Přesto je Pardubický kraj aktuálně stále krajem s nejnižším podílem nezaměstnaných. Na konci srpna bylo v Pardubickém kraji 2,6 procenta lidí bez práce, celorepublikový průměr byl o víc jak procento vyšší (3,8 %).

„Počet pracovních míst v evidenci úřadů práce i počet uchazečů o zaměstnání se oproti předchozímu měsíci snížil. Úřady práce v kraji stále evidují více volných míst než uchazečů o zaměstnání,“ uvedli Hedvika Fialová a Aleš Trpík z krajské pobočky Českého statistického úřadu.

Podle ředitele krajské pobočky Úřadu práce v Pardubicích Petra Klimpla je nízká nezaměstnanost ovlivněna i výpovědní dobou, případné rozsáhlejší propouštění by se projevilo s časovým odstupem. „Vzhledem k tomu, že největší krize propukla v dubnu, do míry nezaměstnanosti se důsledky ve větší míře promítnou až v červenci,“ uvedl před časem Petr Klimpl. Do konce roku očekává nárůst nezaměstnanosti na pět procent.

Ve statistikách se prozatím nějaký větší nárůst počtu nezaměstnaných neprojevil. Většina města a obcí Pardubického kraje na tom byla na konci června lépe, než je celostátní průměr. Více jak sedmiprocentní nezaměstnanost měly jen Malíkov (9,5), Sovolusky (8,2), Morašice (7,5) nebo Přepychy (7,0).