Ve funkci nahradil Hanu Šmejkalovou a nečeká ho lehké období. Letecká doprava je paralyzovaná protiepidemickými opatřeními, pardubickým terminálem za loňský rok prošlo o dvě třetiny méně cestujících než v roce 2019.

Do Pardubic se vracíte po 13 letech. Jak na své předchozí působení vzpomínáte?
Veskrze pozitivně, byla to má první manažerská pozice v rámci vzdušných sil Armády České republiky.

Nyní jste nastoupil do funkce ředitele civilní části letiště. Jaké budou vaše první úkoly na tomto postu?
Každý manažer má před sebou spoustu úkolů. Mým hlavním úkolem nyní je seznámit se se všemi potenciálními klienty, firmami a začít s nimi spolupracovat. Jsem ve funkci ředitele druhý týden a jedna schůzka stíhá druhou.

Na post ředitele nastupujete v době bezprecedentní krize leteckého oboru. Bude velkou výzvou dostat letiště z červených čísel?
Výzva to bude pro všechny provozovatele letišť na světě. V letectví se pohybuji přes třicet let a nepamatuji, že bychom se někdy potýkali s tak nízkými počty pohybů letadel na obloze. Věděl jsem, že ta situace je nelehká, na druhou stranu člověk má zkusit nějakou výzvu. Uvědomil jsem si, že jsem Pardubák a snad mám nějaké schopnosti a síly, které bych mohl využít na pomoc místnímu letišti. Nechci ale, aby to vyznělo nějak pateticky. Prostě mě nabídka dělat ředitele letiště oslovila, ale netoužím po tom, mít tady na letišti pomník jako Jan Kašpar. (úsměv)

Už před koronavirovou krizí se ale ozývaly některé hlasy, že regionální letiště ve vzdálenosti sto kilometrů od Prahy nemá smysl a že je jen černou dírou na peníze. Myslíte si, že regionální letiště v České republice mají šanci být zisková?
Už to, že jsem nastoupil do Pardubic, ukazuje, že si myslím, že regionální letiště smysl mají. Když se tady před lety dařilo odbavit přes 150 tisíc cestujících za rok, tak společnost generovala zisk a ukázala svoji soběstačnost. Až se letecká doprava opět nastartuje, máme všechny předpoklady stát se plnohodnotným regionálním letištěm. Je bláhová představa, že bychom mohli nějak soutěžit s Prahou. Naše kapacity jsou omezeny propustností terminálu, počtem pohybů letadel i hlukovými limity. V budoucnu bychom se rádi přiblížili ke čtvrt milionu cestujících. Letiště poskytuje přidanou hodnotu pro obyvatele regionu i firmy, které tu působí. Pardubice jsou jedinečné ve způsobu využití vojenského letiště pro civilní provoz.

Akcionáři letiště, kterými jsou město Pardubice a Pardubický kraj, v minulosti zjišťovali možnosti spolupráce s pražským Letištěm Václava Havla. Je to cesta, kterou by se dalo jít?
Já to nezavrhuji, ale na druhou stranu se domnívám, že po této krizi bude chtít každé letiště utrhnout z toho krajíce co největší díl. Všichni jsou na tak malých obratech, že se budou snažit dostat dopravce na vlastní letiště. Pokud křivka letecké dopravy půjde opět nahoru a pražské letiště bude kapacitně vytížené, můžeme vést konstruktivní dialog, zda by bylo možné tomu letišti nějak odlehčit. Nemyslím si ale, že by to nyní bylo na pořadu dne.

Pardubice se mohou chlubit novým terminálem, jeho druhé patro ale zůstává nedostavěné. Teď asi nebude nejvhodnější doba na řešení jeho dostavby, že?
Dostavba terminálu samozřejmě je náš cíl. Byl bych špatný manažer, kdybych řekl, že to chci nechat rozestavěné. Primárním cílem ale v tuhle chvíli je dostat v létě cestující k moři, náklad na místo určení a podobně. Druhé patro terminálu bych rád začal řešit, až se bude letišti aspoň trochu dařit.

Letiště na tom ekonomicky bylo nejlépe kolem roku 2013, kdy sem mířilo několik linek z Ruska. Na druhou stranu v té době bylo jen minimálně využíváno lidmi z regionu. Naopak v posledních letech řada cestujících z Pardubic a okolí využila nízkonákladové spoje, které ovšem zase nejsou pro letiště příliš zajímavé ekonomicky. Jaký model by měl na letišti v budoucnu fungovat?
Měli bychom pokrýt ekonomiku i zájem obyvatel tohoto kraje. Chceme pokračovat ve spojích, které teď máme, a řešíme i destinace, kam se z jiného letiště v Česku nelétá. Největší obraty byly v době dobrého spojení s Petrohradem a Moskvou, což je oblast, na kterou se rovněž chceme zaměřit. Tyto linky byly celkem slušně vytížené. Rádi bychom také poskytli zajímavý balík destinací na letní sezonu.

V současnosti létají do Pardubic jednou týdně pravidelné linky společnosti Wizz Air do Kyjeva a Lvova. Od letního letového řádu, který začíná platit v březnu, se mají vrátit lety do Alicante a má se také zvýšit počet rotací na Ukrajinu. Tohle všechno ale asi záleží na míře vládních restrikcí, že?
U linek na Ukrajinu bude záležet, jak budou naplněné. Aby se zvýšil počet rotací na tří týdně, nesmí odsud létat prázdná mašina. Ukrajinská společnost SkyUp je zaměřená na turisty, kteří mají v tuto chvíli vstup do země de facto zakázán, bude tedy hodně záležet na našem výsledku boje s covidem.

Vedete v této době s dopravci jednání i o nějakých nových destinacích?
Zaměstnanci East Bohemian Airport po celou dobu pracují na nových zajímavých linkách do evropských destinací, u kterých bychom mohli nabídnout jistou exkluzivitu. Samozřejmě myslíme na to, aby v těch destinacích bylo i volnočasové vyžití, nebo aby bylo možné odtamtud pokračovat dál do světa. O konkrétních destinacích nemohu mluvit, dokud nemáme nic podepsáno. Všichni dopravci samozřejmě zvažují, odkud pro ně bude ekonomicky nejvýhodnější létat. Ale opravdu tady na letišti nečekáme s rukama založenýma do klína, řada kolegů na tom intenzivně pracuje.

V posledních letech byl trochu problém s letními charterovými lety, vzhledem k odstavení Boeingů 737MAX. Dojde k navýšení počtu letů do dovolenkových destinací?
Mělo by dojít k jejich navýšení. Evropský úřad pro leteckou bezpečnost již pustil Maxy do provozu. Letečtí dopravci navíc budou hladoví a budou chtít odvézt na dovolenou co nejvíce cestujících. Věříme, že letošní sezona by mohla dopadnout dobře.

Vaše předchůdkyně Hana Šmejkalová vždy říkala, že cestující i cestovní kanceláře zájem o lety z Pardubic mají, ale že se do nich příliš nechce společnosti Smartwings, která v Česku trh s charterovými lety ovládala. V minulosti se to řešilo třeba využitím bulharských či tureckých charterových dopravců. Platí to stále?
Myslím, že Smartwings mají zájem létat odevšad. Zatím nám lety z Pardubic potvrzují, je to na dobré cestě. Pokud by došlo k plnému vytížení flotily Smartwings, tak bychom to ve spolupráci s cestovními kancelářemi řešili tím, že bychom oslovili bulharské a turecké dopravce.

Mluvil jste o tom, že byste byl rád, kdyby na pardubickém letišti bylo nějaké letadlo bázované (mělo na letišti svou základnu, pozn. red.). Nemusely by se pak řešit třeba přelety z Prahy. Bylo by takové letadlo dostatečně vytížené, aby se to dopravci vyplatilo?
Předpokladem pro bázování je, že letadlo už má dostatek práce a dopravci se to tedy vyplatí. V ten moment bychom získali lepší časy pro odlety, nemuseli bychom při cestě k moři „skákat“ po jiných letištích, letělo by se přímo. Jsou to naše záměry, ale zvážit, zda se to vyplatí, musí vždy dopravci.

Jediné odvětví letecké dopravy, které v posledním roce nestagnovalo, je nákladní přeprava. Zvýšil se objem přepraveného nákladu i na pardubickém letišti?
Nárůst tady je, je to cesta k diverzifikaci výnosů. Chceme místním firmám poskytnout snadnou cestu materiálu do světa. Mít tady pravidelnou nákladní dopravu by byl úspěch, zaměřila se na to všechna regionální letiště. Zboží dnes putuje po světě strašně rychle. Byť je nákladní letecká doprava drahá, tak u mnoha typů zboží se vyplatí poslat ho na druhý konec světa letadlem. Chceme tu tedy ještě vylepšit zázemí pro cargo.

Jaký počet cestujících byste v roce 2021 považoval za úspěch?
Momentálně máme pátý stupeň protiepidemických opatření a já budu rád, když vůbec bude nějaká letecká sezona a z Pardubic se bude létat do destinací, které máme nasmlouvané. Jakýkoliv posun oproti předchozímu roku bude úspěchem, ale v tuto chvíli to nezáleží tak úplně na nás. Konkrétní číslo po mně ale nechtějte, to by byla čistá spekulace.