Pardubice se ve středu probouzejí do nového rána. Vypadá stejně jako to úterní, přece je jiné, teď už lidé musejí nosit roušky i na ulicích. Na zastávce na Masarykově náměstí v Pardubicích se už v 7 hodin ráno točí davy lidí, u chodníku staví jeden autobus za druhým, lidé nastupují a vystupují. Stejně tak žena ve středních letech, která si ihned při výstupu začíná roušku sundávat. „Ajo, musím si zvyknout,” připomene si poté, co se rozhlédne kolem, a roušku si zase nasadí. Mladík za ní to ale neřeší, roušku strká ihned do kapsy a prodírá se davem, aby mohl pokračovat ve své cestě. Od ostatních za to schytává nepříjemné pohledy. „Já se mu nedivím, také ji nenosím ráda, dělají se mi kvůli tomu pupínky,” začnou se hihňat dvě dospívající dívky, obě mají roušku ale pečlivě nasazenou.

Z dalšího autobusu vystupuje maminka s holčičkou, drží se za ruce. „Nechej si roušku na pusince,” připomíná žena. I zde je ale muž, který dívce nejde příkladem, ten si totiž roušku z brady na obličej přetáhne až těsně před nástupem do autobusu, mezitím ale prošel kolem několika lidí, včetně té malé holčičky.