Zní to krásně. Stejně, jako jsme  si teď zvolili svého prezidenta, měli bychom si přímo volit i starosty, primátory a hejtmany. A čím víc referend o důležitých otázkách, tím lépe.

„Uvítala bych to. Výběr starostů by byl transparentnější, protože by odpadla řada zákulisních vyjednávání. A takový starosta by měl větší odpovědnost vůči nám, voličům," míní Helena Línková z Rychnova nad Kněžnou.

Vláda měla předloni takový návrh dokonce na stole. Přímo volené starosty, podobně jako na Slovensku, jsme měli mít už od komunálních voleb v příštím roce. V koaličních roztržkách však nakonec slib vyšuměl a přímé volby místních samospráv se tak v každém případě nedočkáme dříve než za další čtyři roky.

A jestli vůbec. Zatímco veřejnost je přímé demokracii nakloněna, velká část lidí, kteří mají s obecní správou co do činění, nikoliv.

„Prezidentské volby ukázaly, že se může tahat různá škvára. Kdo je čistý, bát se toho nemusí, ale někde to může rozjitřit situaci. Co je však horší a proč s přímou volbou starostů nesouhlasím, je možný nesoulad starosty s většinovým zastoupením v zastupitelstvu," řekl starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs.

Nadšení je pryč

Dřívější nadšení z přímé volby starostů opadá i u dalších starostů. Nedokážou se zbavit pachutě po vyostřené prezidentské kampani.

„Jakmile by se z počátečního pelotonu vydělili dva favorité, podobně jako teď při prezidentských volbách, začali by jejich stoupenci vytahovat všechno, co by se dalo použít," řekl Jiří Bartoš, starosta Kostelce nad Orlicí. Klonil by se tak spíš k zachování stávajícího modelu volby starostů.

Starosta nedalekého Týniště nad Orlicí Jaroslav Matička zase poukazuje na to, že přímo volený starosta by se mohl stát osamoceným vojákem v poli. „Aby mohl něco prosadit, musí mít většinu v zastupitelstvu. Zkušenosti ze Slovenska ale napovídají, že tomu tak být nemusí," upozornil Matička.

Slovenský vzor

Právě Slovensko je pro řadu starostů velkým vzorem. Když to jde u našich východních sousedů, proč ne u nás, ptají se mnozí. Už se však tolik nemluví o tom, jaké problémy tam přímo volení starostové mnohdy přinášejí. Správa obce může být skutečně jednodušší, pružnější a občané jsou do ní více zapojení. Na druhé straně však v případě konfliktů mohou vznikat patové situace, kdy starosta a zastupitelstvo nemají vůli spolupracovat. Zastupitelé paličatě odmítají návrhy předložené starostou, ten zase blokuje požadavky zastupitelů.

„Volba na malé obci je vždycky o lidech. Jelikož u nás kandidujeme každý sám za sebe, přímou volbu vidím jako zbytečnou. Myslím si, že by mohl nastat problém v tom, že pokud by byli zastupitelé rozhádaní, starosta by neměl oporu v zastupitelstvu a byl by tak pouhým výkonným úředníkem. Což by nebylo rozhodně dobré," řekl Martin Mitlöhner z Lužan na Jičínsku, které mají 600 obyvatel.

Uvažovaná přímá volba starostů by přitom týkala právě podobně malých vesnic. Podle nedávné ankety mezi českými starosty, kterou uspořádalo ministerstvo vnitra, přímou volbu starostů podporují zhruba dvě třetiny obcí. Především ale právě těch menších.

Svaz měst a obcí České republiky i Asociace krajů České republiky přímou volbu dlouhodobě nepodporují. Pro jsou naopak členské obce Sdružení místních samospráv.

Premiér či prezident?

Kritici přímé volby argumentují právě úskalími, která by pro obec znamenalo zvolení starosty z jednoho a zastupitelstva z odlišného politického spektra. Další otázky tak vyplývají ze sporů, zda by měl být starosta členem zastupitelstva, nebo jestli by měl být na něm nezávislý.

Převedeno do laické nadsázky – měl by být na obci cosi jako předseda vlády? Nebo spíše prezident, ovšem s většími kompetencemi, než má skutečný český prezident?

Vládní návrh přímé volby

- Přímá volba starostů by byla omezena jen na obce, které nemají obecní radu a kompetence starostů i způsob volby by vycházely ze slovenského modelu. Vláda původně navrhovala, že by se tak volilo už při příštích komunálních volbách v r. 2014.

- Rada se dnes nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Zákon ale umožňuje i nejmenším obcím určit si patnáctičlenné zastupitelstvo a pak zvolit radu. V obcích od 3000 do 10 000 obyvatel samo zastupitelstvo může určit, zda bude mít od 11 do 25 členů, takže rada teoreticky nemusí existovat i v některých větších obcích či dokonce městech.

- V obcích, kde se rada nevolí již v současností vykonává většinu pravomocí rady starosta, a proto by navrhované řešení neznamenalo radikální zásah do současné koncepce fungování státní správy. Takových obcí je zhruba polovina, tedy přes 3000, a mají zpravidla do 1500 obyvatel. Tak vláda předloni vysvětlovala svůj návrh.

- Lidnatější obce by případně mohly hlavu obce přímo volit také, ale s podmínkou, že by místní voliči referendem rozhodli o zrušení obecní rady.

- Pokud by se přímá volba konala jako většinová a jednokolová a proběhla by zároveň s volbami do zastupitelstev, vyšla by každou obec na 3000 korun.

- Přímou volbu starostů odmítl třeba známý teplický senátor Jaroslav Kubera. Přímá demokracie prý nemůže nikdy fungovat, pokud jsou do rozhodování zapojeni více než tři lidé.

- Vládní koalice se na otázce přímé volby neshodla, bude tak nejspíš odložena. Starosty si tak rozhodně nebudeme volit přímo dříve než v roce 2018.

Jak volí jinde

Přímá volba starostů:
Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Maked., Albánie.

Nepřímá volba starostů:
Česko nyní, Belgie, Finsko, Nizozemsko, Francie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Švédsko, Španělsko, Malta, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko.

Přímá i nepřímá volba:
Velká Británie (o způsobu volby rozhodují občané v referendu), Německo, Rakousko (dle spolkové země), Norsko, Maďarsko (přímo obce do 10 000 obyvatel), Rusko.

zpravodajové Deníku