Zvlášť upravený Boeing 707 poprvé vzlétl na počátku šedesátých let. Studená válka se rozbíhala na plné obrátky, napětí mezi západem a východem by se dalo krájet. Nastala éra proudových letadel, která jsou hladovější, a s nimi přišla potřeba tankerů. Zrodily se létající benzínové stanice.

SKY AVENGER 2018Mezinárodní vojenské cvičení české a americké armády, které se koná na 21. základně taktického letectva Čáslav. Jeho součástí jsou i létající tankery KC 135 z Nebrasky, které z pardubického letiště zajišťují podporu cvičícím letounům.

Letouny KC 135 mají tvary, které ještě odkazují k průkopnickým dobám proudového létání. Však také patří mezi nejstarší položky v americkém arzenálu, létají přes 50 let a zřejmě ještě budou. Křídla i trup tohoto stroje jsou samá palivová nádrž. A právě s touhle cisternou jsme se mohli proletět.

Interiér v ničem nepřipomíná, co znáte z komerčních létajících autobusů. Vojenský, strohý, účelový. Sedačky velké pohodlí zrovna neslibují. Ale to nemáte čas si ani uvědomit.

Tanker může vozit palivo i náklad. Pod podlahou trupu jsou uloženy čtyři z šesti nádrží. Až na čtyři výjimky tu nejsou boční okna. Ta nejdůležitější (kromě pilotních prostor samozřejmě) jsou u tohoto letounu vzadu dole, kde se nachází pracoviště boomera – operátora tankovacího ramene.

Boomer svou pozici zaujal asi dvacet minut po vzletu, když se začali blížit první zákazníci. Zatímco naše posádka pochází ze státu Nebraska, zákazníci jsou z Texasu. V obou případech letci americké národní gardy.

Pracoviště je to velmi pohodlné, tady se u práce totiž leží. Operátor tankovacího ramene má před sebou okno otevírající pohled na vrstvu mraků, tankovací rameno a v našem případě na dvojici stíhačů F-16, která se právě přiblížila. Jde se na věc. První z letounů se pomalu sune pod tankovací rameno. Nastává nejobtížnější část celého letu.

Dva stroje rozdílné velikosti a letových vlastností se ve vzduchu musí potkat, pevně spojit, přečerpat palivo a bez ztráty kytičky se zase rozejít. V našem případě tohle políbení trvalo něco přes minutu.

Zní to jednoduše, jenže tomu tak není. V téhle fázi letu se musí spolu „domluvit“ tři lidé – pilot tankeru, pilot připojeného letadla a právě boomer, který má právě v této chvíli plné ruce práce a instruuje oba piloty.

Tankovací rameno se jako „brčko“ musí strefit do panelu za kokpitem stíhačky. Pilot F 16 tady spoléhá na sérii instrukcí od pumpaře nad sebou. A do toho samozřejmě má co mluvit počasí, proudění větru a turbulence. Můžete vzít jed na to, že tohle vyžaduje hodně cvičení a opakování.

Naše posádka to má ale v malíku. První dvojice stíhaček je pryč, přibližuje se druhá. Opět chvilka sbližování, „přicucnutí se“ a pryč. Piloti z Texasu pokračují za svým úkolem a tanker se vrací zpět na pardubické letiště.