Vyzývají resorty zdravotnictví a životního prostředí, aby nemocnicím šetrnější nakládání s odpadem nařídily. Podobné doporučení už ostatně vydala i Světová zdravotnická organizace: toxiny totiž podle ní škodí nejen životnímu prostředí, ale i zdraví lidí.
„Problém je především v tom, že se v řadě nemocnic smíchají do jednoho pytle infekční odpady s těmi, které vůbec nejsou kontaminované a které by šlo bez problémů recyklovat,“ vysvětluje důvody výzvy Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Spolu se zdravotnickým odpadem tak podle něj putují do spaloven i předměty, které v sobě skrývají třeba rtuť nebo plastové pomůcky vyrobené z PVC – tedy obsahující chlor.
„Při jejich spalování pak zbytečně uniká do životního prostředí rtuť anebo se vytvářejí vysoce toxické dioxiny,“ pokračuje Petrlík. Připomíná přitom, že dioxiny poškozují imunitní systém a způsobují hormonální poruchy. Některé dokonce spouštějí i rakovinné bujení.
Sterilizace
Podobně to vidí i lékař Miroslav Šuta. „Takového materiálu, který není vhodný k recyklaci a se kterým je třeba nakládat obezřetně, je v nemocnicích jen velmi malé procento. Většinu odpadu tvoří plasty, papír či zbytky jídla,“ potvrzuje.
Špitály ale prý plýtvají i pokud jde o samotný zdravotnický materiál. I tady by šlo podle Šuty část vyhozených pomůcek sterilizovat a znovu použít. „Světová zdravotnická organizace třeba doporučuje využívat přístroj zvaný autokláv, který je schopen vybrané dru-hy pomůcek sterilizovat pomocí vlhkého a horkého vzduchu a zvýšeného tlaku,“ uvedl. Tento způsob se podle něj osvědčil dokonce i v místech zasažených smrtícím virem ebola. Pomůcky zdravotníkům spolehlivě „vyčistil“.
Řada okolních zemí už proto výzvy mezinárodní organizace vyslyšela. „Upravily třeba svou legislativu tak, aby bylo pro nemocnice třídění odpadu výhodné: zatímco za odvoz vytříděných odpadků neplatí téměř nic nebo dokonce vůbec nic, netříděný odpad je naopak vyjde na obrovské peníze,“ popisuje tamní praxi Šuta.
České ministerstvo zdravotnictví ale podle své mluvčí Gabriely Štěpanyové o jednot-ném systému třídění zdravot-nického odpadu neuvažuje. Nemá dokonce ani představu, kolik ho nemocnice vyprodukují a jak s ním nakládají.
Špitály bez plastu
Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková pak uvedla, že nemocnice vyprodukují zhruba 39 tisíc tun odpadu za rok. Jestli ho třídí a jak, podle ní kontroluje Česká inspekce životního prostředí. „Pravidla a podmínky pro fungování a provoz spaloven a skládek ale stanovují příslušné krajské úřady,“ dodala.
Některé nemocnice se přesto k udržitelnému chování přihlásily. „Nově jsme se přidali k projektu Dost bylo plastu, v jehož rámci budeme vytěsňovat používání jednorázových plastových výrobků z těch provozů nemocnice, kde to bude možné,“ napsala Deníku třeba mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.
