Nechceme dopravu blokovat, chceme jenom upozornit na naše problémy. Aby si nás konečně někdo všiml, vláda s námi nekomunikuje.

Tak obhajují zemědělci na dnešek plánované demonstrační jízdy traktorů, kombajnů a další zemědělské techniky po několika desítkách frekventovaných silnic ve východních Čechách. Problémy mohou řidiči očekávat jen od devíti do 11 hodin, poté akce skončí.

Důvodem protestů je chystané zrušení takzvané zelené nafty. Pozor na zmatení pojmů, nejde o žádné biopalivo. Nyní mají čeští farmáři nárok na vrácení 60 procent spotřební daně, kterou zaplatili při nákupu nafty spotřebované při pěstitelské činnosti. Po zrušení daňových výhod by platili téměř o 11 korun za litr více, ročně by tak celorepublikově přišli zhruba o 1,8 miliardy korun. Záměr bude právě dnes schvalovat vláda.

Zrušení zelené nafty by mělo podle Jarmily Vlasákové z Agrární komory Pardubice dopad i na živočišnou výrobu, zpracovatelský průmysl a potažmo na spotřebitele.

„Zdraží se výroba, krmiva, potraviny, klesne živočišná výroba. Promítne se to i dál a promítne se to i v nezaměstnanosti," uvedla Vlasáková.

Farmáři argumentují, že Česko by se stalo jediným státem v celé EU, který by vratky na spotřební daň zrušil. Podobnou úlevu chce znovuzavést i Slovensko, kde byla před časem zrušena. „Nebude-li tato úleva u nás, sníží se naše konkurenceschopnost a opět se zvýší dovozy levných a nekvalitních potravin. Nechceme být popelnicí Evropy," řekla za chrudimské agrárníky Vanda Rektorisová.

Jako příklad uvedla dopady zrušení vratek spotřební daně na pěstování brambor. Průměrná spotřeba nafty na hektar je v tomto případě 226 litrů. Po zrušení úlevy by pěstitel přišel na jednom hektaru o 2260 korun.

V celých východních Čechách se do protestu zapojí téměř dvě stovky vozidel. Například v Hradci Králové budou zdržovat provoz na kruhovém objezdu u ČKD, na frekventované státovce I/35 v Ostřetíně a v okolí Hřebečského tunelu. Kolony se dají očekávat rovněž na výpadovce na dálnici  u Lázní Bohdanče, na silnici mezi Vamberkem a Dobruškou, na hlavním městském okruhu v Chrudimi a na řadě dalších míst.

„Jen mě mrzí, že z nás zase udělají teroristy, kteří blokují silnice a dělají bordel," posteskl si Jaroslav Kopista z vedení agrární komory. A zkritizoval bezkoncepčnost českého zemědělství, která vládne od „posledního pořádného ministra Josefa Luxe".

Ohlasy veřejnosti na dnešní blokádu skutečně většinou příliš kladné nejsou. Podobně jako při poslední blokádě, kterou zemědělci uspořádali v červnu 2009. Tenkrát protestovali proti nízkým výkupním cenám mléka.

Agrárníci přitom tvrdí, že jim nejde o žádné prebendy, v západní Evropě jsou skryté dotace prý ještě větší. „Ať klidně dotace a vratky zruší, ale v celé EU ať máme rovné podmínky," dodala Rektorisová.

Demonstrace farmářů

30. října 2002 – Pochod Prahou asi 3000 lidí, předána petice žádající pomoc se 100 000 podpisy.

4. prosince 2002 – v Praze 10 tisíc lidí požadovalo rovné postavení s kolegy z EU a pomoc státu při řešení finanční krize v oboru.

25. ledna 2005 – Asi 2500 lesníků protestovalo v Praze proti změnám v obchodní politice státních Lesů ČR. Tehdejšího ministra Jaroslava Palase zahnali sněhovými koulemi a vajíčky.

20. listopadu 2007 – Několik set chovatelů vepřů protestovalo proti nízkým výkupním cenám.

12. března 2009 – Asi 8000 zemědělců z celé EU v Praze protestovalo proti dotační politice unie.

29. června 2009 – Šest tisíc zemědělců s auty, traktory a kombajny blokovalo dopravu na silnicích a dálnicích v sedmi krajích, mimo jiné v Královéhradeckém a Pardubickém. Farmáři chtěli blokádou upozornit na nízké výkupní ceny mléka.

2. prosince 2009 – V Praze demonstrovalo asi 3000 zemědělců proti snižování dotací.

27. května 2010 – Asi tisíc zemědělců protestovalo před poslaneckou sněmovnou v Praze kvůli zákonu zvyšujícímu povinný podíl biosložky v pohonných hmotách, který předtím vetoval prezident Václav Klaus.

Vrátit daň za naftu spálenou při blokádě požadovat nebudou

Východní Čechy – To je naprosto vyloučené! To by se nemohlo stát, vedeme přísné výkazy, které podléhají ještě přísnější kontrole celníků, jaká nemá v Evropě obdoby! Kdo by si to chtěl risknout, jen by si naběhl.

Vedení agrární komory i na tiskovou konferenci přizvaní zemědělci v úterý kategoricky odmítli poznámku Deníku, zda si naftu projetou při středečních blokádách paradoxně nebudou účtovat do vratek na spotřební daň, o jejichž zachování v protestu jde.

„V žádném případě. Ve výkazech evidujeme, kolik nafty bylo spotřebováno při setí, postřiku, sklizni, podrobuje se to několikanásobné kontrole a dalším operacím. Je vyloučené, aby se zelená nafta dala použít na jiné než pěstitelské účely," vysvětlovala Jarmila Vlasáková z vedení pardubické krajské agrární komory.

Dá se to zemědělcům věřit? Čech je tvor (nejen) v účetnictví vynalézavý a u veřejnosti budí podobné sliby spíše úsměvné reakce.

„Pár ujetých kilometrů navíc spotřebovaných při soukromých jízdách nemůže žádná, sebelepší kontrola zjistit. V každém případě by to byla docela ironie, kdyby do vratek zahrnuli vedle svých soukromých cest, které vykazují jako pracovní, třeba právě i dnešní blokádu," směje se čtenář Deníku Pavel Jirsák.

Pravdou je, že vysvětlování mechanismu výkazů spotřeby nafty, podle nichž pak farmáři mají nárok na vrácení části daně, od agrárníků příliš přesvědčivé nebylo. A to, že proplácení spotřební daně z nafty je nejen administrativně náročné, ale především skýtá prostor pro obrovské podvody a daňové úniky, potvrzují i státní úředníci. Bylo by ostatně zvláštní, kdyby tomu v českých zemích bylo jinak…

Nebylo by lepší vratky na spotřební daň z údajně spotřebované nafty zrušit a místo nich zavést přímé dotace odvislé od plochy obdělávaných polí? Systém stejný, jaký funguje například v Polsku, přitom navrhují to samotní zemědělci.

„Farmáři tam dostávají neúčelové dotace na hektar obdělávané půdy. Žádné vratky na daň jako u nás, na jejichž administraci a kontrolu jsou navíc zapotřebí desítky úředníků," podotkla šéfka chrudimské agrární komory Vanda Rektorisová.

Tento systém by byl možná mnohem čistší, transparentnější a dal by se i snáze kontrolovat; a to pouhým zrakem šestiletého školáka. Buď zemědělec pole, na které dostal dotaci, skutečně osel, nebo nechal zarůst ladem, a pak by se zpovídal, kam se ona dotace poděla.