Sympatizují s nimi i úředníci z Ředitelství silnic a dálnic, které na ně přitom podalo udání. A stejně tak i místní policisté, kteří je vyšetřují.

„Ve skutečnosti není pravda, že nás policie a ŘSD haní. Fandí nám i na policii, a i na ŘSD. Doslova mi říkali, že z naší akce mají radost, že je to potěšilo. Ale jiná věc je, že musí konat v souladu se zákonem,“ říká jeden ze dvou „uličníků“, osmatřicetiletý archeolog a historik z Brněnska, autor školních učebnic historie Ondřej Mlejnek.

Jak se vám vůbec podařilo to značení namalovat? Hlavně „pětatřicítka“ je kvůli rychlému provozu nebezpečná i v noci, navíc čáry nejsou rozježděné. To vám barva vám tak rychle zaschla?
Na barvu jsme se informovali u silničářů, jakou použít. Tu noc na 1. května byla karanténa a provoz byl tedy trochu menší. Dávali jsme pozor, je tam ale dobrý rozhled na obě strany. Vlastní malování byla rychlá akce. Měli jsme šablony a trvalo nám to 10 minut. Barvu bylo jen třeba dobře naředit, pak to funguje.

Takže jste čáry nestříkali, ale malovali?
Malovali, válečkem a štětcem. Na čáru jsme použili malířskou pásku, na nápisy jsme měli připravenou šablonu.

Jak vás policie vypátrala? Prozradili jste se někde na Facebooku?
Ne, na I/35 nás udal jeden z projíždějících řidičů. Už když jsme to měli namalované a uklízeli jsme po sobě, zavolal na policii, že tam je čerstvý nápis a nějací dva muži. Lidi asi rádi udávají a policisté za chvíli přijeli. My jsme ale s rizikem, že nás chytí, do toho šli. Policie mohla klidně projíždět kolem i náhodně. Podstatnější pro nás bylo, abychom upozornili na přetrvávající historický problém, rizika z toho vyplývající už jsou druhořadá. Fandí nám teď na sociálních sítích spousta lidí.

Historik Ondřej Mlejnek (na snímku) se svým kolegou namalovali hraniční ukazatele na silnici I/34 u Vendolí a na I/35 u Opatovce na Svitavsku. Škoda dosáhla podle vyšetřování 7000 korun, nápisy má odstranit „odborná firma“.Zdroj: archiv Ondřeje Mlejnka

Myslím, že ne spousta, ale naprostá většina, starostové z okolí, a vaše akce se dokonce velmi líbí i hejtmanovi Netolickému…
…Hejtman Pardubického kraje to tam mohl už dávno instalovat, když se mu to tak líbí. My jsme udělali podobné informační tabule třeba u Olešnice nebo v Hevlíně na hranici s Rakousami či v Hamrech na Žďársku, tam to inicioval pan starosta. Pan hejtman má pod sebou ty úřady, které to mají ve svých rukou. Jsou k tomu potřeba všehovšudy čtyři razítka. Je to spíš problém administrativní než finanční.

A co říkáte reakci úřadů, konkrétně ŘSD a policie, které právě hejtman označil za hysterické?
Oni nám ve skutečnosti fandí i na té policii a i na tom ŘSD. Ale oni musí konat v souladu se zákonem. Co se týče policie, tak oni s tím mají jen problémy, musí vypisovat hlášení a podobně. Když jsem byl u výslechu, tak se policisté se ke mně chovali velice korektně a naopak nám fandili. Před chvílí mi volala i paní mluvčí z policie s tím, jakou z té naší akce mají radost. Prý že „my vám v tom fandíme“, nedává žádný smysl, aby Svitavy, Moravská Třebová nebo Jevíčko patřily pod nějaké Pardubice. Jenže řada lidí dnes už neví, kde vlastně začíná Morava. Takže se setkáváme se spoustou paskvilů, jako třeba že hranice je někde u Velké Bíteše. Další si zase pletou Moravu s Velkou Moravou. Rozbití historického členění byl jen politický tah, jak bývalé země snadněji ovládnout. Přitom se později ukázalo, že ty nové kraje vůbec nefungují. Lidi to štve, hlavně starší generaci, která lpí na svých kořenech.

Dobře, ale co dál? ŘSD stejně čáry chce odstranit…
To byl právě hlavní důvod této iniciativy, a to povzbudit následnou publicitou naší akce v médiích i zájem mladé generace, která o problému moc neví, a podnítit k činu rovněž kompetentní úředníky.

Kraje vs. země

Právě letos uběhne 20 let od vzniku novodobých krajů, které vycházejí z krajského členění založeného v roce v roce 1960, jež popřelo, stejně jako předchozí reforma z roku 1949, tradiční dělení českých zemí a přirozenou regionálnost. Současné členění Česka je už od roku 2000 terčem kritiky expertů, navíc neodpovídá ani doporučení EU. Symbolem největšího „paskvilu“ je v Pardubickém kraji okres Svitavy, jehož dvě třetiny patří historicky na Moravu a který dodnes postrádá jakoukoliv regionální sebeidentifikaci.