Poslanci za ČSSD Jan Birke a Robin Böhnisch  se shodli, že by Česko mělo pokračovat ve své standardní azylové politice. Pro přijímání uprchlíků se vyjádřil i senátor Petr Šilar (KDU-ČSL).

Ne ekonomickým migrantům

„S uprchlíky dlouhodobě a úspěšně pracujeme a část z nich po řádném azylovém řízení přijímáme. Není důvod na našich zavedených procesech a pravidlech nic zásadního měnit," sdělil Deníku Robin Böhnisch.

Sám je však pro to, aby Česko nepřijímalo ekonomické migranty. Stejný názor mají i senátor Radko Martínek (ČSSD) a poslanec Martin Kolovratník. „Pokud u nás v ČR požádá o azyl matka s malými dětmi, například z východní Ukrajiny, pak rozhodně pomůžeme. Pokud přijde skupina mladých mužů z Afriky, která neuspěla ve Francii, pak nemohu souhlasit," uvedl Martin Kolovratník.

Zvládneme i více
Vláda schválila, že republika přijme 1500 uprchlíků – 400 letos, 700 příští rok a 400 v roce 2017. Podle organizací pomáhajících migrantům by však Česko zvládlo  přijmout více lidí. Dokázalo to už v minulosti. Hysterii a šíření strachu z cizinců považují za přehnané. Podotýkají, že do Evropy míří jen zlomek běženců z krizových oblastí, většina končí ve státech, které sousedí s jejich vlastí. Podle OSN jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí. Téměř polovina  je v Turecku, další  v Libanonu, Jordánsku a Iráku. Lidé prchají i ze severu Afriky.

Důležitá je bezpečnost

Přísnější přístup zaujal senátor Miroslav Antl, podle něhož by Česko mělo utečence přijímat pouze výjimečně a bezpečně, tedy na na základě řádného řízení, po důkladné zdravotní prohlídce a se znalostí osoby a minulosti azylanta. „ČR se musí především starat o bezpečí, sociální podmínky a zdravotní stav svých občanů," zdůraznil Miroslav Antl. V Česku by tak přijal pouze migranty, kteří jsou ve svých zemích týráni, mučeni či politicky pronásledováni.

Důraz na bezpečnost klade také poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM), podle něhož by měli být přijímáni jen uprchlíci, které lze prověřit a kteří jsou „ochotni sdílet naše hodnoty". Dodal, že je důležité, aby pro Česko byli přínosem, nikoli hrozbou.

„Jsem pro přijímání uprchlíků do ČR, ale pouze těch z křesťanskou vírou," uvedl  poslanec Augustin Karel Andrle Sylor (Úsvit).

Tisíce uprchlíků
V roce 1992 kvůli válce v bývalé Jugoslávii ČR přijala asi 3500 lidí, z nichž zhruba 2000 v zemi zůstaly i po skončení konfliktu. Koncem 90. let v Česku útočiště našla asi tisícovka kosovských Albánců. Po konci bojů se vrátili většinou domů.

Přijměme ty, kteří pomoc potřebují

Naopak senátor Jiří Hlavatý je proti jakékoli diskriminaci: „Měli by to být ti, co pomoc opravdu potřebují."

Stejný názor na pomoc pronásledovaným má i senátor Radko Martínek. Sám by však byl pro  zjednodušený postup při přijímání uprchlíků z Ukrajiny, zejména ze Zakarpatské Ukrajiny, a také z evropských zemí bývalého Sovětského Svazu.

Pro Simeona Karamazova (ODS) je důležité, aby migranti chtěli v Česku pracovat a zapojit se do naší společnosti.

„Podmínky pro získání statusu uprchlíka jsou víceméně jasně definované bez ohledu na původ žadatele o azyl," uzavřel poslanec Jan Birke.

Bez dohody
Ministři vnitra členských zemí EU se minulý týden nedokázali shodnout, jak si unijní státy v příštích dvou letech rozdělí 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Ministr zahraničí a pro záležitosti přistěhovalců Lucemburska Jean Asselborn je ale přesvědčen, že dohody se podaří dosáhnout na dalším jednání 20. července.
Český zástupce ministr vnitra Milan Chovanec odjel na schůzku evropských ministrů o migraci s jasným mandátem, že Česko chce pomáhat na dobrovolné bázi a chce mít právo veta v případě, že by některý uprchlík byl bezpečnostním rizikem.
Podle informací ČTK do potřebného počtu 40 tisíc  chybí ze strany členských zemí slib přijmout okolo 13 tisíc osob. Některé státy daly najevo, že by se na celém plánu nejraději nepodílely vůbec.

Afrika se do 
Evropy nepřemístí

K tomu, kolik uprchlíků by měl náš stát přijmout, politici přesné číslo neuvedli.

„Stanovit přesný počet není reálné. Vždy ale musíme myslet na to, kolika lidem náš stát zvládne poskytnout adekvátní pomoc," myslí si poslanec Jiří Skalický (TOP 09).

Senátor Jiří Hlavatý (za ANO) odhaduje jejich počet na stovky. „Nemůžeme si přece myslet, že se Afrika vylidní a přemístí do Evropy," podotkl.

Dodal, že vláda musí hlavní úsilí věnovat tomu, aby utečence, kterým nabídne azyl, dostala pod kontrolu a hlavně již dopředu zvážit, jak je začlení do společnosti.

Podle většiny oslovených politiků je azylových zařízení pro uprchlíky v Česku dostatek a není potřeba zřizovat nová. „Ve východních Čechách již jsou tři azylová zařízení. Další bych proto nepodpořil," uvedl Simeon Karamazov.  Také podle Jiřího Skalického je  takových zařízení dost. „Důležitější je zaměřit se na konkrétní integraci uprchlíků," zdůraznil.

Proti novým azylovým zařízením se jednoznačně vyhradil Miroslav Antl: „V mém senátním obvodě už takové velké zařízení ministerstva vnitra existuje, a to v Kostelci nad Orlicí. A pokud slýchám, narušuje přítomnost uprchlického zařízení klidný život v obci a ohrožuje bezpečnost občanů."