„Není to tak, že bychom byli úplně bez hlodavců, ale dlouhodobě se daří jejich počet regulovat. Deratizace se u nás provádí nepřetržitě od roku 2014,“ řekl včera vedoucí hlineckého odboru investic a městského majetku Zdeněk Holec. Město vždy vyzývá k tomu, aby se k hubení přidaly i ostatní subjekty – vlastníci domů nebo firmy. Jen tak může být zásah účinný.

Deratizaci zajišťuje firma DDD z České Třebové. „Potkan je vázaný na vodu, tudíž požerové návnady vkládáme do kanalizace,“ vysvětlil majitel firmy Stanislav Kocůrek z České Třebové, který likvidaci hlodavců zajišťuje i v nedaleké Proseči nebo Luži.

V Litomyšli se uchylují k deratizaci vždy v září a ke konci roku, a to na povrchu i v kanalizaci. „Krysy u nás nemáme, jen potkany. Vzhledem k letošní teplé zimě se dá předpokládat, že jejich počet stoupne. Očekává to i deratizační firma,“ informuje mluvčí litomyšlské radnice Michele Vojáček.

Celoplošná deratizace se v Pardubicích provádí jednou za dva roky, v mezidobí jsou nástrahy pokládány do kanalizace a na místech, kde byl pozorován zvýšený výskyt hlodavců. Díky této taktice se městu daří bránit přemnožení potkanů a krys.

Pomník u Nasavrk má mít tvar padáku
Pomník u Nasavrk má mít tvar padáku

Plodná samice

Samice potkana má do roka až tři vrhy, ve výborných podmínkách dokonce pět i více. Rodí se jí přitom od čtyř do deseti mláďat, výjimkou není ani vrh s počtem patnáct.

Lidé si často pletou potkany s krysami. Jsou si sice na první pohled podobní, ale krysy bývají méně mohutné než potkani. Ti jsou spíše šedohnědí až hnědí oproti většinou černě zbarveným krysám, jež jsou v Česku navíc poměrně vzácné.

Hrozba chorob

Volně žijící hlodavci přenášejí celou řadu vážných onemocnění, která jsou pro člověka nebezpečná. Nejčastěji se jedná o Weilovu žloutenku, leptospirózu, salmonelózu, myší tyfus, tuberkulózu, krysí skvrnivku a tularemii.
Průběh onemocnění je nepříjemný a výjimečné případy mohou skončit dokonce i smrtí. Hlodavců navíc dlouhodobě neubývá, a proto je nezbytné s rizikem nákazy počítat.
K přenosu infekce může dojít při pokousání člověka hlodavci nebo kontaminací jídla jejich výkaly.
Nebezpečné je, když se trus nebo moč hlodavců dostane do kontaktu s lidskou pokožkou
K nákaze může rovněž dojít při odklízení mrtvých hlodavců a úklidu v napadených prostorách.

Zdroj: Aderamanův blog