Dědictví a vyřešení majetkových vztahů někdy trvá celá desetiletí. I v současné době se rozhoduje někdy podle historických dokumentů, a to třeba až z 19. století. Stejně jako tomu bylo v Jevíčku na Svitavsku nebo v Běstovicích na Orlickoústecku. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve Svitavách převzal majetek z dodatečného řízení o pozůstalosti po vlastníkovi, který zemřel už v roce 1947. Rozhodovalo se přitom ještě podle císařského patentu. Jednalo se o pozemek o výměře 22 metrů čtverečních v Jevíčku na předměstí. „Zajímavostí je, že dodatečná pozůstalost byla projednána podle císařského patentu číslo 976 z 1. června 1811. Na českém území se jednalo o Obecný zákoník občanský, který byl vyhlášen císařem Františkem I. a byl základem občanského práva. Zákoník zůstal v platnosti až do roku 1950,“ uvedla Eva Spálenská z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Na pozemku se v minulosti nacházely historické hradby Jevíčka. Šlo o dodatečné projednání dědictví. „To znamená, že dědictví bylo již v minulosti projednáno, ale objevil se majetek, který bylo nutné do dědictví ještě zahrnout. K projednání notářem došlo až letos, nicméně notář musí v takovém případě postupovat podle předpisů, které platily ke dni úmrtí dotyčné osoby,“ vysvětlila Spálenská.

CYKLOSTEZKA BUDE

Podobný případ nedávno řešili úředníci také v Běstovicích na Orlickoústecku. Pozemek byl vedený na sestry, které majetek zdědily po matce v roce 1935. „Obec žádala o prošetření pozemku, neboť na něm plánuje vybudovat cyklostezku,“ dodala Spálenská.

NEJASNÝ MAJITEL

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se s podobnými případy, kdy původní vlastník zemřel před mnoha lety, setkává v souvislosti s řešením nemovitostí s nedostatečně známými majiteli.

„Od roku 2014 jsme zahájili šetření u více než 69 tisíc nemovitostí s nejasnými vlastníky, z nichž se podařilo vyřešit již téměř 36 tisíc. V šedesáti procentech případů jsme podali podnět k zahájení dědického řízení,“ podotkla Spálenská.

Další případy převodu pozemků:

V obci Vícemil na Jindřichohradecku řešil úřad vlastnictví chalupy dávno zemřelého kováře a jeho ženy. Přestože manželé již dlouho nežijí, majetek jim podle katastru nemovitostí stále patřil. Zajímavým případem se úspěšně zabýval ÚZSVM, který požádal soud o dodatečné projednání dědictví. Úředníci zjistili, že muž zemřel na konci 70. let a jeho žena o dvě desetiletí později.

Obec Měchenice u Prahy požádala ÚZSVM o identifikaci vlastníka pozemku, na němž má v plánu vybudovat kanalizaci. Majitel pozemku dříve vlastnil známou kavárnu v Praze a v 50. letech odjel za synem do Kanady, kde také zemřel. O pomoc bylo proto požádáno i Velvyslanectví České republiky v Ottawě. O úmrtí muže nebyl bohužel nalezen žádný záznam, a proto obec následně podala podnět k soudu o prohlášení majitele pozemku za mrtvého. Soud této žádosti vyhověl a díky tomu mohlo být zahájeno dodatečné projednání dědictví a vlastníkem pozemku se stal ÚZSVM.

V Újezdu u Brna byly po 64 letech vyřešeny spoluvlastnické podíly k pozemkům o výměře 9 895 metrů čtverečních. Jednalo se o dodatečně objevený majetek, který nebyl v původním dědickém řízení projednán a úřad dohledal potenciálního dědice.

Úřadu se také podařilo vypátrat neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy se podařilo objasnit až po více než 70 letech po jeho smrti. Po šetření podal úřad žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se stali jeho potomci.