Trnem v oku je tato moderní plodina i ekologům bez ohledu na barvu stranické knížky: Podle aktivistů má řepka olejka negativní dopad na krajinu a zemědělství. Její pěstování je prý neudržitelné kvůli nutnosti postřiku chemikáliemi, které zabíjejí hmyz, včetně včelstev a dostávají se také do spodních vod.

Sami zemědělci, a nemusí být vůbec z Agrofertu, jsou však jiného názoru: Obrovské lány řepky s premiérem Babišem a jeho byznysem přímo nesouvisí. Jedním z popíračů protibabišovské a zelené optiky je agronom a šéf pardubické krajské Agrární komory Leoš Říha.

Ilustrační foto.
Lidé prchali na chaty a chalupy. Zájem i ceny rostou

„Podíl řepky olejky na polích je u nás podobný minimálně jako v okolních zemích. Zemědělci pěstují to, co je výhodné, a to vyplývá z jednotné zemědělské politiky Evropské unie, z toho, jaké druhy finanční podpory z ní vycházejí. V podmínkách nových členských zemí EU chybí, narozdíl od západní Evropy, ze strany EU podpora cukrové řepy, bramborářství, ovoce, zeleniny i živočišné výroby. Česko má srovnatelné podmínky pouze u řepky a obilí,“ uvedl Leoš Říha.

Jednotný trh, různé podpory

Celý problém obřích lánů řepky shrnul do jedné věty: „Jak jsem řekl, sice máme jednotný trh, ale různé národní podpory,“ uvedl.

Jde jednak o to, co si konkrétní země mohou, díky svým bohatším rozpočtům, dovolit podporovat nad rámec bruselských subvencí; jako je například v Německu podpora živočišné výroby. A jednak také o to, co si jednotlivé vlády vybojují z hlediska unijních dotací v Bruselu. „V tom byli úspěšní Poláci. Jednak jsou tradičně jednotní a silní, jednak je Polsko prostě zemědělsky důležitá, velká země,“ dodal.

Říha sice nechce komentovat politické pozadí evropských subvencí, ale mezi řádky se přesto nabízí námitka: Nebylo by tedy lepší veškeré unijní dotace, celou společnou zemědělskou politiku EU zrušit, čímž by se trh narovnal?

Sbíráte modračky? Pozor, je v nich arzén!
Sbíráte hřiby modračky? Pozor, je v nich arzén!

„To byste musel nejprve povyprávět Francouzům a Němcům,“ podotkl Říha.

Dodal, že pokud by Česko rezignovalo na podporu řepky, přišli bychom o jednu z mála plodin, které českým zemědělcům přinášejí zisk. „Navíc je řepka velmi vhodná v osevním postupu, mnohem víc než obilí.“

Škodlivá řepka?

Zemědělské statistiky vyvracejí mýtus, že řepka se pěstuje hlavně kvůli biopalivům. Na tento účel jde jen zhruba třetina produkce, většina jde na potravinářské účely. Další data rovněž popírají tvrzení, že na pěstování řepky se spotřebuje více chemických postřiků. I díky řepce máme v Česku rovněž hodě včelstev, tvrdí šéf pardubické krajské Agrární komory Leoš Říha. Kdyby místo ní bylo obilí, včel by prý bylo mnohem méně. „Navíc je vhodná i pro úrodnost půdy a v osevním postupu daleko vhodnější než obilí. Má také hlubší kořeny a tím lépe zadržuje vodu,“ dodal.