Po nepříjemnostech s Cashless systémem na některých hudebních akcích v posledních týdnech a dalších organizátorských nešvarech návštěvník festivalů musí uznat, že když všechno klape, jak má, je to nádhera. Samozřejmě ony potřebné zkušenosti a nadhled přichází až s léty pořádání kulturních událostí, ovšem festival Rock for People patří k našim nejstarším open airům, a co do organizace k těm nejlepším.

Bez front

Hudební zážitek nikomu neznepříjemňovaly nekonečné fronty na toalety nebo pivo. Občerstvení bylo rozmanité a dočkali se i ti, kteří chtějí jíst zdravěji. V neposlední řadě je potřeba pochválit i dodržování pitného režimu s festivalovou láhví vody za symbolickou cenu.

Překvapením byli britští mladíci Blossoms odění do sedmdesátkových tesilek hrající melodický a chytlavý indie rock. Za poslední dobu se jim podařilo jet turné s Noelem Gallagherem a získat cenu Mercury Price. Jejich muzika je specifická hlavně osmdesátkovými klávesami a refrény, které nevyženete z hlavy. Charakteristický je i zpěv Toma Ogdena. Za poslech určitě stojí jejich hity Charlemagne, Honey Sweet či I Can´t Standing.

Zdroj: Youtube

Skromný Rodriguez

Milým a dojemným zklidněním byl pětačtyřicetiminutový set folkrockové legendy Sixta Rodrigueze bez efektů a čehokoliv překvapujícího. Legendární folkrockový umělec mexického původu, kterého svět objevil o něco později díky Oscarem a dalšími cenami ověnčeném dokumentu Pátrání po Sugar Manovi, se představil v Česku podruhé. Přestože už je téměř slepý a na pódium ho museli přivést, dokázal si podmanit publikum, které po celou dobu zpívalo s ním.

Party atmosféra

Vrcholem čtvrtečního programu byl koncert elektronické legendy z Velké Británie. Na Prodigy se na hlavní stagi vytvořil největší kotel a díky tmě si diváci užili i jedinečnou vizuální show, bez které by to v případě této kapely nebylo ono. Zavzpomínat na pecky jako Omen, Breathe, Smack My Bitch Up nebo Voodoo People přišla generace narozená koncem osmdesátých let i starší. Atmosféra byla skvělá!

Zdroj: Youtube