Kliknutím zvětšíteSice už je polovina září, ale pravá houbařská sezona teprve začne, říká hlinecký mykolog Jiří Laštůvka. „Doposud bylo sucho. A vypozoroval jsem navíc takové cykly, ve kterých houby rostou. Vždy to bývá s blížícím se úplňkem,“ směje se Laštůvka. Zářijový úplněk nastane pozítří, 14.září.
Sucho, které trvá už pátým rokem, se ale i podle jeho slov na množství hub projevuje. „Vloni kvůli tropickému a vyprahlému létu nebyly skoro žádné. Letošek se ale vyvíjí slibně. Myslím, že v nejbližších týdnech vypukne ta pravá sezona.“
I přes pokročilé datum přitom houbaři mohou i nadále očekávat v lesích všechny vyhledávané druhy včetně těch, které nacházeli už v červnu. „Není to tak, že by pro některé houby sezona už skončila. Naopak k těm doposud sbíraným přibudou ještě podzimní, například čirůvky,“ uvedl mykolog.
Doposud byly obležené lesy hlavně ve vyšších polohách nad 500 metrů, v mnohem sušším Polabí hub zatím moc nerostlo.
„Na horách jsou lesy obecně vlhčí. Nejen kvůli většímu množství mokřadů a potůčků, vlhkost pomáhají udržet i smrkové lesy – nevysušují půdu tolik jako listnáče,“ dodal Laštůvka.
Houbám by mohlo přát i mírné ochlazení a deštivé počasí z minulého týdne. Prostě se máme na co těšit.
Ostatně, jen málo národů jako Češi se těší takové houbařské pověsti. S námi ještě Slováci nebo Rusové, v západní Evropě ale houbaření vypadá úplně jinak a je i zákonem regulované. Němci a Rakušané si mohou z lesa přinést jen určité množství hub, Belgičané radši pěstují doma žampiony a Francouzi zase lanýže. V hlubokých skandinávských hvozdech není o houbaření moc zájem a úplným extrémem je Velká Británie s tamním důrazem na soukromé vlastnictví, kde je sběr hub pokládán za plundrování.
To dělá starosti ale i zdejším houbařům a myslivcům. „Hromadné nájezdy houbařů do lesů poté, co se rozkřikne, že rostou, mi vadí. Mnozí se v lese neumějí chovat, nechávají za sebou odpadky, pet lahve a rozkopávají houby, které nesbírají, ačkoliv pro jiné houbaře jsou lahůdkou,“ posteskl si Laštůvka.
Známý případ otravy
Asi nejznámější rozsáhlý případ otravy houbami se stal před šesti lety v Žamberku. Je o to zajímavější, že nešlo o záměnu jedlých hub s jedovatými, příčinou otravy byla jen nedostatečná tepelná úprava hřiba koloděje.
Dvě rodiny ze Žamberku se na konci srpna roku 2013 přiotrávily smaženicí. Autem se vydaly do nemocnice, ale kvůli velkým zdravotním obtížím si musely přivolat záchranku.
Ta dohromady odvezla do nemocnic v okolí šest lidí, tři dospělé ve věku od pětatřiceti do čtyřiceti jedna let a tři děti ve věku od pěti do šestnácti let. Záchranáři uvedli, že závažné zažívací potíže houbařům způsobila smaženice z pravděpodobně nedostatečně tepelně zpracovaného hřibu koloděje. Podle lékařů záchranáři takový případ otravy z hub za dlouhá léta neměli.
„Pokud jde o modrající hřiby, hlavně kováře, koloděje, potřeba je minimálně patnáctiminutová tepelná úprava,“ řekl už dříve choceňský mykolog Libor Tmej.
„Houbaři si smaží hlavičky jako řízky. Problém nastává, pokud jsou plátky silné, třeba i dvoucentimetrové a úprava trvá jen tři, čtyři minuty. To je málo. Pokud smaží tyto modrající hřiby, chce to určitě ne tak zprudka a delší dobu,“ dodal mykolog Tmej.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
