„V socialistickém Československu vzniklo více než 30 tisíc uměleckých děl. Veřejný prostor zdobily nejen pomníky s ideologickým obsahem, ale také výtvarně kvalitní díla s nekonfliktními náměty,“ říká Vladislava Říhová, jedna z autorek knihy.

Po válce vytvořená umělecká díla jsou podle řešitelů projektu často v dezolátním stavu a zanikají při přestavbách. „V rámci výzkumu jsme vyhledávali díla v terénu, autorsky je určovali, datovali a hodnotili poškození. Autory mnohých jsou oceňovaní výtvarníci Karel Malich, Zdeněk Palcr, Čestmír Janošek nebo Eva Kmentová,“ upozorňuje Zuzana Křenková z pražské VŠCHT.

Nejen nedostatečná údržba, nevyjasněné majetkoprávní vztahy nebo nezájem veřejnosti způsobily, že řada pozoruhodných děl zanikla. Své vykonala také ideologická očista, která od padesátých do konce osmdesátých let část výtvarných realizací z veřejného prostoru odstranila. A „čistilo“ se i po Listopadu 1989.

Na území Pardubického kraje se ve veřejném prostoru nachází přes 300 výtvarných děl. Kromě pomníků, soch, skulptur nebo plastik tvoří součást exteriérů staveb dekorativní stěny a sloupy, reliéfy, vlysy, sgrafita, mozaiky nebo pamětní desky. A patří sem i funerální památky.

Mezi nimi je rovněž hrobka světoznámého hudebního skladatele, rodáka z Poličky Bohuslava Martinů, jehož posmrtný návrat ze švýcarského exilu do vlasti na konci sedmdesátých let museli „dědicové“ s komunistickou totalitní mocí vyměnit za autorské práva k hudebním dílům svého slavného předka. Autory žulové náhrobní desky z počátku osmdesátých let jsou Milan Knobloch a Vladimír Rybák.

Jinou uměleckou realizací se silným příběhem, který neskončil a mezi obyvateli Litomyšle dodnes budí vášně, je pomník tamního rodáka Zdeňka Nejedlého. Kontroverzní osobnost, nadaný historik a muzikolog, ale současně nechvalně proslulý ministr školství a osvěty Gottwaldovy poúnorové vlády, má v rodném městě, před budovou základní školy bronzovou sochu od roku 1978. Autory díla jsou Jan Hána a Luděk Čech.

V letech 1989 a 2004 řešili zastupitelé otázku odstranění díla z veřejného prostoru. Socha nakonec zůstala tam, kde je, pouze byla doplněna vysvětlujícím textem s citátem Blaise Pascala. Před třemi roky Nejedlému kdosi nasadil na krk oprátku s tabulkou, na které byla jeho vlastní slova směřující proti skladateli Josefu Sukovi: „Pro takovou osobnost není v tomto ovzduší místa, i kdyby se nyní sebe více zdobila trikolorou.“ Text byl reakcí na leták adorující komunistického politika, který do schránek obyvatel Litomyšle roznesla místní organizace KSČM.

Krátce na to vypsala litomyšlská radnice veřejnou uměleckou soutěž na změnu kulturního a historického kontextu sochy. Z návrhů, které dorazily, nakonec zastupitelé žádný nevybrali.