Náš kraj je spolu s hradeckým krajem a Prahou vůbec nejpostiženějším krajem vzhledem k počtu obyvatel z hlediska výskytu spalniček.

Zatímco dříve se objevovaly jen sporadicky, pár případů za desetiletí, vloni bylo v kraji diagnostikováno osm nakažených a letos do konce srpna již 60. V celém Česku je nemocných skoro šest stovek.

Nemocných přibude

„Stejně jako chřipka se šíří kapénkovou infekcí a mají až 21 dnů dlouhou inkubační dobu. Vyskytují se v chladnějším počasí, ostatně poslední případ byl v kraji diagnostikován na počátku června, od té doby nic. S příchodem podzimu však opět musíme se šířením nákazy počítat,“ uvedla Olga Hégrová z krajské hygienické stanice.

V březnu dokonce spalničky poslaly do karantény osm desítek profesionálních krajských hasičů. Zúčastnili se totiž školení, u jehož instruktora byly později spalničky zjištěny. Dva pardubičtí hasiči se jimi poté skutečně nakazili.

Ve stejné době skončila v karanténě také část zaměstnanců svitavské nemocnice, protože na interně se objevil pacient se spalničkami.

Spalničky jsou nebezpečné onemocnění a rizikové jsou i v tom, že zpočátku se příznaky podobají právě chřipce. Důvodem vzestupu spalniček je snižující se proočkovanost populace.

Malá proočkovanost

Světová zdravotnická organizace už zrušila Česku, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Podle hygieniků i lékařů je příčinou vzestupu spalniček klesající proočkovanost populace, i když je očkování v tuzemsku povinné.

Například podle dat vakcinologů z roku 2017 je proti spalničkám proočkováno pouze 83,5 % lidí. Choroba přitom může být nebezpečná a při komplikacích může skončit i smrtí.

Podle hygieniků odmítají často očkování svých dětí rodiče kvůli ojedinělým nežádoucím účinkům. Stále větší vliv mají na veřejnost také hnutí protestující proti vakcínám. Lidé si pak nákazu přivezou mnohdy ze zahraničí, hlavně ze zemí třetího světa, kde je proočkovanost ještě nižší.

Druhým důvodem vzestupu spalniček je „vyvanutí“ imunity po dávném očkování.

V datech…
Právě letos je 50 let od pravidelného očkování proti spalničkám v Česku. Plošné očkování proti spalničkám bylo zahájeno u dětí narozených v roce 1968 starších 10ti měsíců
V roce 1971 byla posunuta nejnižší věková hranice pro očkování na 12 měsíců
V 80. letech se přidala další mimořádná a druhá očkování školních dětí i kojenců
Epidemie spalniček vrcholila v druhé polovině 60 let, kdy bylo v Česku každý rok diagnostikováno až 9000 případů. Od počátku 80. let se vyskytovaly až do roku 2017 (s výjimkou roku 2014) jen sporadicky